1 我儿， 不可忘记我的训诲， 你的心要谨守我的诫命；
2 因为它们必把长久的日子、生命的岁数和平安， 加给你。
3 不可让慈爱诚实离开你， 要系在你的颈项上， 刻在你的心版上。
4 这样， 你在 神和世人眼前， 必蒙恩宠， 得着美名（"名"原文作"明慧"）。
5 你要一心仰赖耶和华， 不可倚靠自己的聪明；
6 在你一切所行的路上， 都要承认他， 他必使你的路径平坦正直。
7 不可自以为有智慧， 要敬畏耶和华， 远离恶事。
8 这必使你的身体（"身体"原文作"脐带"）健康， 使你的骨头滋润。
9 你要把你的财物， 和一切初熟的农作物， 敬奉耶和华。
10 这样， 你的仓库必充满有余， 你的榨酒池也必盈溢新酒。
11 我儿， 不可轻看耶和华的管教， 也不可厌恶他的责备；
12 因为耶和华所爱的， 他必责备， 正如父亲责备他喜爱的儿子一样。
13 得着智慧， 获致聪明的人， 是有福的。
14 因为智慧的利润胜过银子的利润， 智慧的收益胜过黄金的收益。
15 智慧比红宝石更宝贵； 你一切所喜爱的， 都不足与智慧比较。
16 智慧的右手有长寿， 左手有财富和尊荣。
17 智慧的道路尽是欢悦， 智慧的路径全是平安。
18 对紧握智慧的人来说， 智慧是生命树， 凡是紧抓智慧的， 都是有福的。
19 耶和华以智慧奠定大地， 以聪明坚立高天。
20 因他的知识， 深渊就裂开， 天空也滴下甘露。
21 我儿， 要谨守大智慧和明辨的态度， 不可让它们离开你的眼目。
22 这样， 它们就必作你的生命， 作你颈上的华饰。
23 你就可以安然走路， 你的脚必不致绊倒。
24 你躺下的时候， 必不会惊恐； 你躺卧的时候， 必睡得香甜。
25 忽然而来的惊恐， 你不要惧怕； 恶人的毁灭临到， 你也不要恐惧；
26 因为耶和华是你的倚靠， 他必护卫你的脚不陷入网罗。
27 如果你的手有行善的力量， 就不可推辞， 要向那些需要帮助的人行善。
28 你那里如果有现成的， 就不可对邻舍说： "你先回去， 明天再来吧， 到时， 我必给你！ "
29 你的邻舍在你旁边安居， 你不可设计害他。
30 如果人没有加害于你， 你不可无故与他相争。
31 不要嫉妒强暴的人， 也不可选择他所行的一切道路；
32 因为偏离正道的人， 是耶和华所厌恶的， 正直人却是他所亲爱的。
33 耶和华咒诅恶人的家， 却赐福给义人的居所。
34 他讥笑那些好讥笑的人， 却赐恩给谦卑的人。
35 智慧人必承受尊荣， 愚昧人必蒙受羞辱（"必蒙受羞辱"原文作"高升成为羞辱"）。
1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.