1 夏天落雪， 收割时下雨， 都不合宜； 照样， 愚昧人获得尊荣， 也不合宜。
2 麻雀怎样飞来飞去， 燕子怎样翻飞； 照样， 无故的咒诅也不会临到人。
3 鞭子是为了打马， 嚼环是为了勒驴； 刑杖是为了打愚昧人的背。
4 不要照着愚昧人的愚妄回答他， 免得你像他一样。
5 要照着愚昧人的愚妄回答他， 免得他自以为有智慧。
6 借愚昧人的手传递信息的， 是自断己足， 自寻烦恼。
7 箴言在愚昧人口中， 就像瘸子的腿， 虚悬无用。
8 把荣耀给愚昧人的， 就像人把石子系在投石器上。
9 箴言在愚昧人口中， 就像荆棘在醉汉手里。
10 雇用愚昧人和过路人的， 就像胡乱射伤众人的弓箭手。
11 愚昧人一再重复他的愚妄， 正像狗转过来， 吃自己所吐的。
12 你见过自以为有智慧的人吗？愚昧人比他更有指望。
13 懒惰人说： "路上有狮子， 广场上也有狮子。"
14 懒惰人在床上翻动， 就像门绕着门铰转动一样。
15 懒惰人把手放在盘子里， 连拿食物送回口边也觉得劳累。
16 懒惰人看自己， 比七个善于应对的人更有智慧。
17 过路的人被激怒， 去干涉与自己无关的争执， 就像人揪住狗的耳朵。
18 人欺骗了邻舍， 却说： "我不过是开玩笑罢了。"他就像疯狂的人， 投掷火把、利箭和杀人的武器。
20 没有柴， 火就熄灭； 没有搬弄是非的人， 纷争就平息。
21 好争竞的人， 煽动争端， 就像余烬上加炭， 火上加柴一样。
22 搬弄是非的人的言语如同美食； 深入人的脏腑。
23 嘴唇火热， 心却奸恶， 就像包上银渣的瓦器。
24 憎恶人的用话语掩饰自己， 心里却存着诡诈。
25 他的话语虽然动听， 你不可信他， 因为他心里有七样可厌恶的事。
26 他的怨恨虽然以诡诈掩饰， 但他的邪恶必在大会中显露出来。
27 挖掘陷坑的， 自己必掉在其中； 辊石头的， 石头必辊回自己身上。
28 虚谎的舌头憎恶被它伤害的人； 谄媚的口造成败坏。
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.