1 Vaimon viisaus talon rakentaa, vaimon tyhmyyteen talo sortuu.
2 Joka kuulee Herraa, kulkee suoria teitä, joka Herraa väheksyy, poikkeaa tieltään.
3 Tyhmä puhuu raippoja omaan selkäänsä, viisaan huulet ovat hänen vartijansa.
4 Heinää säästää, joka ei härkiä pidä, mutta vahvat juhdat takaavat runsaan sadon.
5 Luotettava todistaja ei valehtele, vilpillinen on valhetta täynnä.
6 Ylimielinen tavoittelee turhaan viisautta, ymmärtävälle tieto aukeaa.
7 Pysy loitolla tyhmästä miehestä, hänen puheestaan et tietoa löydä.
8 Viisaan viisaus on elämäntaitoa, tyhmän tyhmyys itsensä pettämistä.
9 Tyhmät nauravat rikkomuksilleen, mutta suosio seuraa nuhteettomia.
10 Surussaan on jokainen ihminen yksin, iloakaan ei voi toisen kanssa jakaa.
11 Jumalattoman talo tuhoutuu, oikeamielisen maja kestää.
12 Moni luulee omaa tietään oikeaksi, vaikka se on kuoleman tie.
13 Naurunkin pohjalla voi olla suru, ja kun ilo päättyy, murhe jää.
14 Luopio saa ravintonsa omalta tieltään, hyvä ihminen omaltaan.
15 Tyhmä uskoo kaiken minkä kuulee, järkevä harkitsee mitä tekee.
16 Viisas pelkää pahaa ja karttaa sitä, tyhmä on hillitön ja itsevarma.
17 Äkkipikainen tekee hullun töitä, juonien punojaa vihataan.
18 Tyhmyys on narrien koristus, viisaiden päässä on tiedon seppele.
19 Pahat pannaan kumartamaan hyvien edessä, jumalattomat oikeamielisten porteilla.
20 Köyhästä ei välitä edes toinen köyhä, mutta rikkaalla on paljon ystäviä.
21 Syntiä tekee, joka lähimmäistään halveksii, autuas se, joka köyhää säälii.
22 Joka pahaan pyrkii, kulkee harhaan, joka pyrkii hyvään, saa rakkautta.
23 Kaikesta vaivannäöstä on jotakin hyötyä, tyhjästä puheesta vain vahinkoa.
24 Viisaat seppelöidään rikkaudella, tyhmien otsaripana on tyhmyys.
25 Luotettava todistaja pelastaa ihmishenkiä, valehtelija johtaa oikeuden harhaan.
26 Herran pelko on vankka varustus, jälkipolvillekin se suo turvan.
27 Herran pelko on elämän lähde, se ohjaa ohi kuoleman loukkujen.
28 Kansan paljous on kuninkaan kunnia, väen vähyys ruhtinaan tuho.
29 Pitkämielisyys on järkevän miehen merkki, äkkipikaisuus on hulluuden huippu.
30 Mielenrauha on terveyden perusta, intohimot kalvavat kuin hivuttava tauti.
31 Joka heikkoa sortaa, herjaa hänen Luojaansa, joka Luojaa kunnioittaa, armahtaa köyhää.
32 Jumalaton sortuu pahuuteensa, mutta viattomuus on vanhurskaan turva.
33 Ymmärtäväisen sydämessä viisaus asuu, tyhmien sisimmästä sitä ei tapaa.
34 Vanhurskaus on kansalle kunniaksi, mutta synti on kansojen häpeä.
35 Kunnon palvelijaa kuningas suosii, kunnoton joutuu hänen vihoihinsa.
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.