1 Nämäkin ovat Salomon sananlaskuja. Juudan kuninkaan Hiskian miehet ovat ne koonneet.
2 Jumalan on kunnia siitäkin, mitä hän salaa, kuninkaan siitä, minkä hän selvittää.
3 Taivaan korkeus, maan syvyys ja kuninkaan sydän -- kuka ne tutkii?
4 Poista kuona hopean seasta, niin sepän käsissä syntyy malja.
5 Poista jumalaton kuninkaan luota, niin valta ja oikeus vahvistuvat.
6 Älä kärky kunniaa kuninkaan edessä, älä tuppaudu ylempiesi paikoille.
8 älä suin päin vie asiaa oikeuteen, sillä loppujen lopuksi voi käydä niin, että saatat itsesi häpeään.
9 Hoida omat riitasi vastapuolesi kanssa, muiden asioita älä mene kertomaan.
10 Joku kuulee puheesi ja nolaa sinut, ja siitä pitäen olet huonossa huudossa.
11 Kultaomenoita hopeamaljoissa ovat oikeaan aikaan lausutut sanat.
12 Kultarengas, koru puhtainta kultaa on viisaan neuvo auliille kuuntelijalle.
13 Kuin jääkylmä juoma elopellolla on luotettava lähetti herralleen: hän palauttaa tämän hervonneet voimat.
14 Kuin tumma pilvi, joka ei tuo sadetta, on kerskailija, joka lupaa muttei anna.
15 Kärsivällisyys tehoaa mahtimieheenkin, lempeä kieli särkee kovan luun.
16 Jos hunajaa löydät, syö kohtuullisesti, muuten kylläännyt siihen ja annat ylen.
17 Älä ehtimiseen käy ystäväsi luona, muuten hän kyllästyy ja alkaa karttaa sinua.
18 Tappara, miekka ja terävä nuoli on se, joka väärin todistaa.
19 Kuin heiluva hammas ja horjuva jalka on ystävä, joka hädässä pettää.
20 Riisutko vaatteesi pakkasella? Kaadatko lipeään etikkaa? Ilolaulujako laulat murheelliselle?
21 Jos vihamiehelläsi on nälkä, anna hänelle ruokaa, jos hänellä on jano, anna juotavaa.
22 Näin keräät tulisia hiiliä hänen päänsä päälle, ja Herra palkitsee tekosi.
23 Pohjatuuli nostaa sateen, panettelu nostaa kiukun.
24 Parempi katolla taivasalla kuin talossa toraisan vaimon kanssa.
25 Kuin raikas vesi uupuneelle on hyvä uutinen kaukaisesta maasta.
26 Kuin liattu lähde ja pilattu kaivo on hurskas, joka taipuu jumalattoman edessä.
27 Hunajaa ei pidä syödä liikaa eikä kunniaa tavoitella ylen määrin.
28 Kuin muurinsa menettänyt kaupunki on mies, joka ei hillitse itseään.
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.