1 Ota varteen, poikani, mitä sinulle sanon, pidä mielessäsi minun neuvoni.
2 Herkistä korvasi kuulemaan viisautta, avaa sydämesi ymmärrykselle,
3 pyydä tietoa avuksi, korota äänesi ja kutsu ymmärrystä.
4 Etsi sitä kuin hopeaa, tavoittele niin kuin kätkettyä aarretta.
5 Silloin tajuat, mitä on Herran pelko, opit, mitä on Jumalan tunteminen,
6 sillä viisaus tulee Herralta, hän antaa tiedon ja ymmärryksen.
7 Hän auttaa oikeamieliset menestykseen, kilven tavoin hän on vilpittömien suojana,
8 hän varjelee oikeuden tien ja turvaa omiensa polut.
9 Silloin ymmärrät, mitä oikeus ja vanhurskaus on, pysyt alusta loppuun oikeamielisten tiellä.
10 Silloin viisaus tulee sydämeesi ja tieto ilahduttaa mieltäsi,
11 maltti on sinun turvanasi, varjelijanasi ymmärrys.
12 Ne pitävät sinut etäällä pahuuden teistä, ihmisistä, jotka viettelevät väärään,
13 jotka ovat loitonneet oikealta tieltä ja kulkevat pimeyden polkuja,
14 jotka iloitsevat konnantöistään, riemuitsevat siitä, mikä on kieroa ja väärää.
15 Heidän polkunsa kaartelevat sinne tänne, ja niin he kulkevat harhaan.
16 Pidä vierelläsi viisaus, se torjuu vieraan naisen, joka sanoillaan sinua julkeasti viekoittelee.
17 Hän on hylännyt elämänkumppaninsa, unohtanut Jumalan solmiman liiton.
18 Hänen ovensa on tuonelan ovi, hänen tiensä vie varjojen maahan.
19 Joka hänen luokseen menee, ei palaa, ei enää tavoita elämän tietä.
20 Sinut ohjatkoon viisaus oikealle tielle, sille, jota vanhurskaat kulkevat.
21 Oikeamieliset perivät maan, rehelliset saavat asua siellä,
22 mutta jumalattomat temmataan juuriltaan, luopiot pyyhkäistään maan päältä.
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.