1 Kun käyt aterialle mahtimiehen pöytään, älä unohda, kuka edessäsi on.
2 Tuki vaikka veitsellä kurkkusi, nälällesi älä anna valtaa.
3 Älä ahnehdi hänen herkkujaan, sillä niissä voi piillä petos.
4 Älä rehki rikastuaksesi, älä tuhlaa ajatuksiasi siihen.
5 Kun kiinnität katseesi rikkauteen, se on jo poissa: se on saanut siivet ja lentänyt taivaalle kuin kotka.
6 Älä aterioi pahansuovan seurassa, älä havittele hänen herkkujaan,
8 Minkä syöt, sen olet oksentava, ja kauniit sanasikin menevät hukkaan.
9 Turha on puhua tyhmälle, hän ei ymmärrä viisauttasi.
10 Älä siirrä vanhaa rajapyykkiä äläkä tunkeudu orpojen pelloille,
11 sillä heillä on väkevä puolustaja, joka ajaa heidän asiaansa sinua vastaan.
12 Taivuta mielesi kuulemaan neuvoja, avaa korvasi viisaudelle.
13 Älä jätä poikaa kurituksetta -- ei hän kuole, jos saa keppiä.
14 Kun annat hänelle keppiä, pelastat hänet tuonelan tieltä.
15 Poikani, jos sydämesi viisastuu, minun sydämeni iloitsee.
16 Riemu täyttää mieleni, kun puheesi on totta ja oikeaa.
17 Älä kadehdi niitä, jotka elävät synnissä, elä Herran pelossa päivästä päivään.
18 Jos sen teet, sinulla on tulevaisuus eikä toivosi raukea tyhjiin.
19 Kuuntele, poikani, ja viisastu, ohjaa ajatuksesi oikealle tielle.
20 Älä eksy juomarien seuraan, karta lihapadan ääressä mässäileviä,
21 sillä juomari ja syömäri köyhtyy, nuokkuu lopulta ryysyissä.
22 Kuule isääsi, jolta olet saanut elämän, älä halveksi äitiäsi, kun hän on vanha.
23 Osta totuutta, älä myy, osta viisautta, oppia ja ymmärrystä.
24 Kunnon poika on isänsä ilo, onnellinen se, jolla on viisas poika.
25 Iloitkoot sinun isäsi ja äitisi, riemuitkoon sinun synnyttäjäsi.
26 Poikani, luota minuun, seuraa samaa tietä kuin minä.
27 Portto on kuin syvä hauta, vieras nainen kuin ahdas kaivo.
28 Rosvon lailla hän on väijyksissä ja viettelee yhä uusia uskottomuuteen.
29 Kuka voivottaa, kuka vaikertaa? Kuka rettelöi, kuka haastaa riitaa? Kuka hankkii kolhuja syyttä suotta? Kuka katsoo harottavin silmin?
30 Se, joka viipyy viinin ääressä, se, joka etsii maustejuomaa.
31 Älä katsele viinin hehkuvaa punaa, älä katso sen välkettä maljassa. Helposti se valahtaa kurkusta alas,
32 mutta perästäpäin se puree kuin käärme, iskee myrkkyhampaillaan kuin kyy.
33 Silmäsi näkevät outoja, puheesi ovat hullun houreita.
34 Olet kuin aalloilla keskellä merta, kuin maston nenässä mainingeilla.
35 Minut piestiin, mutta en tuntenut mitään, minut hakattiin, mutta en tiennyt mitään. Milloin pääni selviää? Pitäisi päästä hakemaan lisää.
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.