1 Huomispäivästä älä kersku, ethän tiedä, mitä se tuo tullessaan.
2 Kiittäköön sinua toinen, ei oma suusi, vieras, ei oma kielesi.
3 Raskas on hiekka ja painava kivi, raskainta typeryksen tuottama harmi.
4 Raivo on raakaa, viha kuin tulva, mutta kuka mustasukkaisuuden torjuu?
5 Parempi nuhdella avoimesti kuin vaieta rakkauden nimissä.
6 Rakastavan lyöntikin on rakkautta, vihamiehen suudelmakin pelkkää vihaa.
7 Kylläinen halveksii hunajaakin, nälkäiselle karvaskin on makeaa.
8 Kuin lintu, joka jättää pesänsä, on ihminen, joka lähtee omilta mailtaan.
9 Öljy ja suitsuke ilahduttavat mielen, ystävän rakkaus on kuin tuoksuva puu.
10 Älä hylkää ystävääsi, älä isäsi ystävää. Kun joudut pulaan, älä oitis mene veljesi luo. Parempi läheinen naapuri kuin kaukainen veli.
11 Toimi viisaasti, poikani, isäsi iloksi: sinä olet paras vastaus solvaajilleni.
12 Kun onnettomuus uhkaa, viisas väistää, tyhmä kulkee kohti ja saa kolhut.
13 Jos joku vierasta takaa, ota häneltä viitta ja pidä se panttina vierasta varten.
14 Jos joku heti aamulla vuolaasti sinua siunaa, sen siunauksen takana voi olla kirous.
15 Kuin katonraosta sateella tippuva vesi, sellainen on nalkuttava vaimo.
16 Helpompi pidätellä tuulta kuin häntä, kuin öljy hän lipeää otteestasi.
17 Rauta rautaa hioo, ihminen hioo ihmistä.
18 Joka viikunapuutaan hoitaa, se viikunoita syö, joka herraansa hyvin palvelee, saa siitä kunniaa.
19 Veden kalvossa näet kasvosi, lähimmäisessä näet sydämesi.
20 Nälkäisenä ammottaa tuonelan kita, kyltymättä himoitsevat ihmisen silmät.
21 Hopealle sulatin, kullalle uuni, ihmisen mittana kiitos ja moite.
22 Survo hullua huhmaressa, survimella kivien seassa: ei erkane hänestä hänen hulluutensa.
23 Pidä hyvää huolta lampaistasi, valvo, miten vuohikarjasi voi,
24 sillä rikkaus ei kestä ikuisesti eikä valta säily polvesta polveen.
25 Kun heinä on korjattu ja odelma nousee, kun vuorilta on koottu vihanta ruoho,
26 silloin ostat karitsoilla itsellesi vaatteet, myyt pukit ja hankit uuden pellon,
27 silloin saat kyllälti vuohenmaitoa, sillä ravitset koko perheesi, siitä saavat ravintonsa orjattaresi.
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.