1 Älä kadehdi pahoja ihmisiä, älä tavoittele heidän seuraansa,
2 sillä heillä on mielessään tuhoisat aikeet, heidän puheensa saa aikaan pelkkää pahaa.
3 Viisaudella talo rakennetaan, ymmärrys on sen perustus,
4 tieto ja taito täyttävät sen huoneet kalleuksilla ja kaikella kauniilla.
5 Viisaus on väkevyyttä, kokemus tuo voimaa.
6 Viisas suunnitelma auttaa sodassa, hyvät neuvonantajat tuovat menestyksen.
7 Koskapa tyhmä olisi tilanteen tasalla! Pysyköön siis neuvonpidossa vaiti.
8 Joka aina punoo juonia, saa vehkeilijän nimen.
9 Mielettömän ajatukset täyttää synti, herjaajaa jokainen kammoksuu.
10 Annatko periksi ahdingon tullen? Vähätpä ovat voimasi.
11 Mene väliin, kun syytöntä viedään surmattavaksi, riennä apuun, kun hän hoippuu teloituspaikalle.
13 Syö, poikani, hunajaa, se on hyvää, ja mesi on makeaa kielelläsi.
14 Yhtä lailla on viisaus sinulle hyväksi: kun löydät sen, sinulla on tulevaisuus, toivosi ei raukea tyhjiin.
15 Älä väijy, jumalaton, hurskaan majaa, älä tuhoa hänen kotiaan.
16 Vaikka hurskas seitsemästi kaatuisi, hän nousee jälleen, mutta jumalaton sortuu onnettomuuteensa.
17 Kun vihamiehesi kaatuu, älä iloitse, kun hän kompastuu, älä riemuitse,
18 ettei Herra sen nähdessään suuttuisi sinuun ja kääntäisi vihaansa hänestä pois.
19 Älä kiivastu pahantekijöille, älä kadehdi jumalattomia,
20 sillä pahoilla ei ole tulevaisuutta ja jumalattoman lamppu sammuu.
21 Pelkää Herraa, poikani, ja kuningasta. Vältä niitä, jotka hankkivat kapinaa,
22 sillä yhdessä hetkessä he kukistuvat. Millainen onkaan heidän rangaistuksensa!
23 Nämäkin ovat viisaiden sanoja. Ei sovi tuomarille puolueellisuus.
25 Toisin käy sen, joka tuomitsee oikein: hänen osanaan on siunaus ja menestys.
26 Kuin suudelma suulle on suora vastaus.
27 Tee ensin tilustesi työt, pane ensiksi peltosi kuntoon, vasta sitten on talon ja perheen vuoro.
28 Älä todista toisesta väärin -- ethän tahdo pettää ketään puheellasi?
30 Minä kuljin laiskurin pellon laitaa, katselin typeryksen viinitarhaa,
31 ja mitä näinkään: pelkkiä nokkosia, tarhan, jossa rehottivat ohdakkeet ja jonka kiviaita oli luhistunut.
32 Minä katsoin ja painoin mieleeni, otin opikseni siitä minkä näin.
33 Nuku vielä hiukan, torku hiukan, makaa kädet ristissä vielä hetki,
34 niin köyhyys käy päällesi kuin rosvo, puute niin kuin röyhkeä kulkuri.
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.