1 Kuin kastelupuro on Herran kädessä kuninkaan sydän, hän ohjaa sen minne tahtoo.

2 Ihminen pitää oikeina kaikkia teitään, mutta Herra punnitsee sydämet.

3 Noudata oikeutta ja vanhurskautta, se on Herralle enemmän kuin teurasuhri.

4 Ylpeät silmät, pöyhkeä sydän -- jumalattoman lyhdyt synnin tiellä.

5 Uutteruus ja harkinta tuo menestyksen, turha kiire vie köyhyyteen.

6 Joka kokoaa omaisuutta valheen keinoin, se tuulta tavoittaa ja tuhonsa löytää.

7 Omaan pahuuteensa jumalaton kaatuu, kun hän hylkää sen, mikä on oikein.

8 Syyllisen tie on mutkainen, kunnon ihminen on teoissaan suora.

9 Parempi katolla taivasalla kuin talossa toraisan vaimon kanssa.

10 Jumalaton himoitsee pahaa, lähimpiäänkään hän ei säästä.

11 Rankaise rehentelijää, se on kokemattomille opiksi, opeta viisasta, ja hänen tietonsa kasvaa.

12 Oikein tekee oikeamielinen jumalattomille, hän syöksee tuhoon koko joukkion.

13 Joka sulkee korvansa köyhän pyynnöltä, joutuu itse pyytämään saamatta vastausta.

14 Salaa annettu lahja lepyttää vihan, poveen kätketty lahjus kiivaankin kiukun.

15 Oikea teko on oikeamielisen ilo mutta väärämielisen kauhistus.

16 Joka eksyy ymmärryksen tieltä, päätyy lopulta varjojen maahan.

17 Ilonpitäjää odottavat ankeat ajat, juomari ja syömäri ei rikastu.

18 Jumalattoman ja hurskaan osat vaihtuvat: petollinen joutuu uskollisen lunnaaksi.

19 Parempi asua autiomaassa kuin pahansisuisen vaimon kanssa.

20 Viisaalla on varastossa kalleuksia ja herkkuja, tyhmä panee kaiken menemään.

21 Joka pyrkii oikeuteen ja laupeuteen, saa elämän, kunnian ja vanhurskauden.

22 Viisas mies valtaa vahvankin kaupungin ja repii sen muurit ja varustukset.

23 Joka suutaan ja kieltään varoo, varjelee itsensä ahdingoilta.

24 Rehentelijä saa herjaajan nimen, hänen röyhkeydellään ei ole mittaa eikä määrää.

25 Omiin mielitekoihinsa laiska kuolee, kun kädet kieltäytyvät työnteosta.

26 Ahne on aina ottamassa, vanhurskas antaa, ei kitsastele.

27 Jumalattoman uhrilahja on iljettävä, vielä iljettävämpi, jos hän hautoo pahaa.

28 Väärän todistajan käy huonosti, tarkkaa todistajaa kuunnellaan aina.

29 Jumalaton katsoo uhmakkaasti, vilpitön kulkee vakaasti tietään.

30 Ei auta viisaus Herran edessä, ei ymmärrys, ei ihmisen harkinta.

31 Itse valjastat hevosesi taisteluun, mutta voitto on Herran kädessä.

1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.

2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.

3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.

4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.

5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.

6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.

7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.

8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.

9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.

10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.

11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.

12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.

13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.

14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.

15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.

16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.

17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.

18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.

19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.

20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.

21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.

22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.

23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.

24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.

25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.

26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.

27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.

28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.

29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.

30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.

31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.