1 Hyvä maine on rikkautta arvokkaampi, suosio parempi kuin kulta ja hopea.

2 Pane rikas ja köyhä vieretysten: kumpaisenkin on Herra luonut.

3 Kun onnettomuus uhkaa, viisas väistää, tyhmä kulkee kohti ja saa kolhut.

4 Nöyryyden ja Herran pelon palkka on elämä, vauraus ja kunnia.

5 Okaita ja ansoja on väärämielisen tiellä -- karta sitä, jos elämäsi on sinulle kallis!

6 Ohjaa lapsi heti oikealle tielle, niin hän vanhanakaan ei siltä poikkea.

7 Köyhä on rikkaan vallassa, velallisesta tulee velkojan orja.

8 Joka vääryyttä kylvää, se tuhoa niittää, hänen sauvansa särkyy ja mahtinsa murtuu.

9 Siunattu se, jolla on hyvä sydän, hän antaa leivästään tarvitsevalle.

10 Aja riitapukari pois, niin sopu palaa, tulee loppu torasta ja parjauksista.

11 Puhdassydämistä Jumala rakastaa, puheissaan taitavaa kuningas suosii.

12 Herra suojelee totuutta ja tekee tyhjiksi petturien puheet.

14 Vieraan naisen suu on syvä hauta -- siihen putoaa se, jonka Herra kiroaa.

15 Hulluus tarttuu helposti nuorukaiseen, mutta kunnon kuritus ajaa sen pois.

16 Joka köyhää sortaa ja rikasta lahjoo, ei siitä rikastu vaan köyhtyy.

17 Kuuntele tarkoin, ota vastaan viisaiden sanat, avaa sydämesi tiedolle, jota jaan.

18 Teet hyvin, kun kätket sen sisimpääsi ja pidät sen valmiina huulillasi.

19 Turvaa Herraan -- siksi minä sinulle puhun, siksi saatan tietoosi kaiken tämän.

20 Kolmekymmentä ohjetta olen kirjoittanut sinulle neuvoksi ja opastukseksi,

21 jotta oppisit totuutta, oikeita sanoja, ja voisit vakain sanoin vastata lähettäjällesi.

22 Älä riistä heikkoa hänen heikkoutensa vuoksi, älä sorra köyhää oikeudessa,

23 sillä Herra ajaa hänen asiaansa ja riistää hengen hänen riistäjiltään.

24 Älä lyöttäydy kiivaan miehen seuraan, älä ryhdy äkkipikaisen kumppaniksi,

25 ettet tottuisi hänen teihinsä ja vaarantaisi omaakin vaellustasi.

26 Älä tee niiden tavoin, jotka lyövät kättä ja menevät veloista takuuseen.

27 Ellei sinulla ole millä maksaa, viedään vuodekin altasi.

28 Älä siirrä vanhaa rajapyykkiä, jonka esi-isäsi ovat paikalleen panneet.

29 Katsopa miestä, joka on toimissaan taitava: hänen tiensä vie kuninkaiden hoveihin, ei hän jää alhaisten palvelukseen.

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.