1 Eristäytyvä ihminen katsoo vain itseensä -- riita on valmis, jos häntä neuvot.
2 Moukka ei yritäkään ymmärtää, silti hän tahtoo mielipiteensä julki.
3 Jumalattomuutta seuraa halveksunta, häpeän mukana tulee pilkka.
4 Syvä kuin meri on harkittu puhe, virraksi paisuu viisauden lähde.
5 Ei ole oikein pitää syyllisen puolta ja sortaa syytöntä oikeudessa.
6 Riita on lähellä, kun tyhmä puhuu, hän kärttää itselleen selkäsaunaa.
7 Oma suu on tyhmän tuho, omat sanat punovat hänelle ansan.
8 Makealta maistuvat panettelijan puheet, ne painuvat syvälle sisimpään.
9 Joka hoitaa työnsä veltosti, on vahingontekijän veli.
10 Herran nimi on vahva torni, hurskas rientää sinne ja saa turvan.
11 Omaisuus on rikkaalle vahva varustus, kuin korkea muuri -- niin hän luulee.
12 Ylpeys vie ihmisen perikatoon, kunnian tie käy nöyryyden kautta.
13 Joka vastaa, ennen kuin on kuunnellut loppuun, saa osakseen häpeän ja tyhmyrin maineen.
14 Rohkeus auttaa kestämään sairaudenkin, mutta kuka jaksaa elää, jos rohkeus pettää?
15 Ymmärtäväinen tavoittelee tietoa, viisaan korva on aina sille avoin.
16 Lahja avaa ovet antajalleen, vie hänet mahtimiesten luo.
17 Oikeudessa ensiksi puhuva on oikeassa -- kunnes vastapuoli panee hänet koetteelle.
18 Arpa riidat asettaa, ratkaisee väkevienkin välit.
19 Loukattu veli on kuin linnoitettu kaupunki, riidat ovat kuin linnanportin salvat.
20 Puheesi mukaan saat purtavaa, sanoistasi riippuu, mitä saat niellä.
21 Kielen varassa on elämä ja kuolema -- niin kuin kieltä vaalit, niin korjaat hedelmää.
22 Onnen löytää, joka vaimon löytää, hän on päässyt Herran suosioon.
23 Köyhä pyytää nöyrästi, rikas vastaa tylysti.
24 Paljon ystäviä -- vähän ystävyyttä, tosi ystävä on enemmän kuin veli.
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.