1 Sävyisä vastaus taltuttaa kiukun, loukkaava sana nostaa vihan.
2 Viisaiden sanat ovat tiedon mauste, tyhmän suu syytää tyhmyyksiä.
3 Herran katse yltää kaikkialle, sen alla ovat sekä hyvät että pahat.
4 Lohduttava puhe antaa elämänrohkeutta, petollinen sana murtaa mielen.
5 Tyhmä väheksyy isänsä opetusta, viisas se, joka nuhteita kuulee.
6 Oikeamielisen talosta ei rikkaus lopu, jumalattomalta varat häviävät.
7 Viisaan sanat levittävät tietoa, tyhmän ajatukset harhailevat.
8 Jumalattoman uhria Herra kammoksuu, vilpittömän rukous on hänelle otollinen.
9 Jumalattoman vaellusta Herra kammoksuu, vanhurskauteen pyrkivää hän rakastaa.
10 Kovan kurituksen saa, joka poikkeaa tieltä, joka nuhteita väheksyy, päätyy tuhoon.
11 Herra näkee tuonelan syvyyksiin asti, saati sitten ihmisten sydämiin!
12 Itserakas ei moitetta siedä, omahyväinen ei mene viisaiden luo.
13 Iloinen sydän kaunistaa kasvot, ahdistus murtaa mielen.
14 Järkevä ihminen tavoittelee tietoa, houkalle maistuu vain järjettömyys.
15 Köyhälle jokainen päivä on paha, mutta valoisa mieli tekee arjesta juhlan.
16 Parempi köyhyys ja Herran pelko kuin suuret varat ja rauhattomuus.
17 Parempi vihannesvati ja ystävien seura kuin syöttöhärkä ja vihaiset katseet.
18 Kiivas mies panee alulle riidan, pitkämielinen riidan lopettaa.
19 Laiskan tie on piikkipensaikko, kunnon mies kulkee raivattua tietä.
20 Viisas poika on isänsä ilo, tomppeli halveksii äitiään.
21 Järjetön saa ilonsa hulluudesta, järkevä kulkee tietänsä suoraan.
22 Jos harkinta puuttuu, hanke kaatuu, jos on neuvonantajia, se onnistuu.
23 Mikä ilo, kun löytyy sattuva vastaus, oikea sana oikeaan aikaan!
24 Viisas kulkee ylöspäin elämän tietä, hän välttää tuonelaan viettävän tien.
25 Ylpeältä Herra hävittää talon, mutta lesken maat hän suojelee.
26 Pahantekijän juonia Herra kammoksuu, lempeät sanat ovat hänelle mieleen.
27 Ahneus vie talon tuhoon. Joka lahjukset torjuu, se menestyy.
28 Oikeamielinen malttaa, ennen kuin vastaa, jumalattoman suu syytää pahuutta.
29 Herra on kaukana jumalattomista, mutta vanhurskaiden rukouksen hän kuulee.
30 Ystävällinen katse ilahduttaa mielen, iloinen uutinen virkistää ruumiin.
31 Joka ottaa nuhteet opikseen, saa sijan viisaiden joukossa.
32 Joka torjuu moitteet, pilaa elämänsä, joka nuhteita kuulee, hankkii ymmärrystä.
33 Herran pelko on viisauden koulu, kunnian tie käy nöyryyden kautta.
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.