1 Viisaus on rakentanut itselleen talon, seitsenpylväisen rakennuksen.

2 Hän on teuraansa teurastanut, maustanut viinin, kattanut pöydän

3 ja lähettänyt palvelustyttönsä kaupunkiin kuuluttamaan sen kukkuloilta:

7 Jos omahyväistä ojennat, hän pilkkaa sinua, jos jumalatonta nuhtelet, saat solvauksen.

8 Omahyväistä älä nuhtele, hän vihastuu sinuun, nuhtele viisasta, niin hän rakastaa sinua.

9 Neuvo viisasta, ja hän viisastuu yhä, opeta hurskasta, ja hän oppii lisää.

10 Herran pelko on viisauden alku, Pyhän tunteminen on ymmärryksen perusta.

13 Tyhmyys, se häpeämätön nainen, pieksee suutaan muttei ymmärrä mitään.

14 Kaupungin korkeimmalla paikalla hän valtiaan tavoin istuu ovellaan

15 ja kutsuu talon ohi kulkevia, jotka vakaasti vaeltavat omaa tietään:

17 Varastettu vesi makealta maistuu, herkuista parhain on salaa syöty leipä.

18 Eikä toinen aavista, että se on varjojen talo, tuonelan kuilu tuota kutsua kuulevalle.

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.

2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:

4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:

5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.

8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.

9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.

10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.

12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.

13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.