1 Píseň a žalm Davidův.

2 Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

3 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

4 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

5 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

6 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

8 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

11 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

13 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. [ (Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše. ]

1 Preparado está o meu coração, ó Deus; cantarei, sim, cantarei louvores, com toda a minha alma.

2 Despertai, saltério e harpa; eu mesmo despertarei a aurora.

3 Louvar-te-ei entre os povos, Senhor, cantar-te-ei louvores entre as nações.

4 Pois grande, acima dos céus, é a tua benignidade, e a tua verdade ultrapassa as mais altas nuvens.

5 Sê exaltado, ó Deus, acima dos céus, e seja a tua glória acima de toda a terra!

6 Para que sejam livres os teus amados, salva-nos com a tua destra, e ouve-nos.

7 Deus falou no seu santuário: Eu me regozijarei; repartirei Siquém, e medirei o vale de Sucote.

8 Meu é Gileade, meu é Manassés; também Efraim é o meu capacete; Judá o meu cetro.

9 Moabe a minha bacia de lavar; sobre Edom lançarei o meu sapato; sobre a Filístia bradarei em triunfo.

10 Quem me conduzirá à cidade fortificada? Quem me guiará até Edom?

11 Porventura não nos rejeitaste, ó Deus? Não sais, ó Deus, com os nossos exércitos.

12 Dá-nos auxílio contra o adversário, pois vão é o socorro da parte do homem.

13 Em Deus faremos proezas; porque é ele quem calcará aos pés os nossos inimigos.