1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

3 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

4 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

5 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

6 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

7 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

8 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

9 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

10 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]

1 Ouve, ó Deus, a minha voz na minha queixa; preserva a minha voz na minha queixa; preserva a minha vida do horror do inimigo.

2 Esconde-me do secreto conselho dos maus, e do ajuntamento dos que praticam a iniqüidade,

3 os quais afiaram a sua língua como espada, e armaram por suas flechas palavras amargas.

4 Para em lugares ocultos atirarem sobre o íntegro; disparam sobre ele repentinamente, e não temem.

5 Firmam-se em mau intento; falam de armar laços secretamente, e dizem: Quem nos verá?

6 Planejam iniqüidades; ocultam planos bem traçados; pois o íntimo e o coração do homem são inescrutáveis.

7 Mas Deus disparará sobre eles uma seta, e de repente ficarão feridos.

8 Assim serão levados a tropeçar, por causa das suas próprias línguas; todos aqueles que os virem fugirão.

9 E todos os homens temerão, e anunciarão a obra de Deus, e considerarão a obra de Deus, e considerarão prudentemente os seus feitos.

10 O justo se alegrará no Senhor e confiará nele, e todos os de coração reto cantarão louvores.