1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]

1 Cantarei para sempre as benignidades do Senhor; com a minha boca proclamarei a todas as gerações a tua fidelidade.2 Digo, pois: A tua benignidade será renovada para sempre; tu confirmarás a tua fidelidade até nos céus, dizendo:3 Fiz um pacto com o meu escolhido; jurei ao meu servo Davi:4 Estabelecerei para sempre a tua descendência, e firmarei o teu trono por todas as gerações.5 Os céus louvarão as tuas maravilhas, ó Senhor, e a tua fidelidade na assembléia dos santos.6 Pois quem no firmamento se pode igualar ao Senhor? Quem entre os filhos de Deus é semelhante ao Senhor,7 um Deus sobremodo tremendo na assembléia dos santos, e temível mais do que todos os que estão ao seu redor?8 Ó Senhor, Deus dos exércitos, quem é poderoso como tu, Senhor, com a tua fidelidade ao redor de ti?9 Tu dominas o ímpio do mar; quando as suas ondas se levantam tu as fazes aquietar.10 Tu abateste a Raabe como se fora ferida de morte; com o teu braço poderoso espalhaste os teus inimigos.11 São teus os céus, e tua é a terra; o mundo e a sua plenitude, tu os fundaste.12 O norte e o sul, tu os criaste; o Tabor e o Hermom regozijam-se em teu nome.13 Tu tens um braço poderoso; forte é a tua mão, e elevado a tua destra.14 Justiça e juízo são a base do teu trono; benignidade e verdade vão adiante de ti.15 Bem-aventurado o povo que conhece o som festivo, que anda, ó Senhor, na luz da tua face,16 que se regozija em teu nome todo o dia, e na tua justiça é exaltado.17 Pois tu és a glória da sua força; e pelo teu favor será exaltado o nosso poder.18 Porque o Senhor é o nosso escudo, e o Santo de Israel é o nosso Rei.19 Naquele tempo falaste em visão ao teu santo, e disseste: Coloquei a coroa num homem poderoso; exaltei um escolhido dentre o povo.20 Achei Davi, meu servo; com o meu santo óleo o ungi.21 A minha mão será sempre com ele, e o meu braço o fortalecerá.22 O inimigo não o surpreenderá, nem o filho da perversidade o afligirá.23 Eu esmagarei diante dele os seus adversários, e aos que o odeiam abaterei.24 A minha fidelidade, porém, e a minha benignidade estarão com ele, e em meu nome será exaltado o seu poder.25 Porei a sua mão sobre o mar, e a sua destra sobre os rios.26 Ele me invocará, dizendo: Tu és meu pai, meu Deus, e a rocha da minha salvação.27 Também lhe darei o lugar de primogênito; fá-lo-ei o mais excelso dos reis da terra.28 Conservar-lhe-ei para sempre a minha benignidade, e o meu pacto com ele ficará firme.29 Farei que subsista para sempre a sua descendência, e o seu trono como os dias dos céus.30 Se os seus filhos deixarem a minha lei, e não andarem nas minhas ordenanças,31 se profanarem os meus preceitos, e não guardarem os meus mandamentos,32 então visitarei com vara a sua transgressão, e com açoites a sua iniqüidade.33 Mas não lhe retirarei totalmente a minha benignidade, nem faltarei com a minha fidelidade.34 Não violarei o meu pacto, nem alterarei o que saiu dos meus lábios.35 Uma vez para sempre jurei por minha santidade; não mentirei a Davi.36 A sua descendência subsistirá para sempre, e o seu trono será como o sol diante de mim;37 será estabelecido para sempre como a lua, e ficará firme enquanto o céu durar.38 Mas tu o repudiaste e rejeitaste, tu estás indignado contra o teu ungido.39 Desprezaste o pacto feito com teu servo; profanaste a sua coroa, arrojando-a por terra.40 Derribaste todos os seus muros; arruinaste as suas fortificações.41 Todos os que passam pelo caminho o despojam; tornou-se objeto de opróbrio para os seus vizinhos.42 Exaltaste a destra dos seus adversários; fizeste com que todos os seus inimigos se regozijassem.43 Embotaste o fio da sua espada, e não o sustentaste na peleja;44 fizeste cessar o seu esplendor, e arrojaste por terra o seu trono;45 abreviaste os dias da sua mocidade; cobriste-o de vergonha.46 Até quando, Senhor? Esconder-te-ás para sempre? Até quando arderá a tua ira como fogo?47 Lembra-te de quão breves são os meus dias; de quão efêmeros criaste todos os filhos dos homens!48 Que homem há que viva e não veja a morte? ou que se livre do poder do Seol?49 Senhor, onde estão as tuas antigas benignidades, que juraste a Davi na tua fidelidade?50 Lembre-te, Senhor, do opróbrio dos teus servos; e de como trago no meu peito os insultos de todos os povos poderosos,51 com que os teus inimigos, ó Senhor, têm difamado, com que têm difamado os passos do teu ungido.52 Bendito seja o Senhor para sempre. Amém e amém.