1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.

2 Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

3 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

4 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

5 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

6 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

7 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

8 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

9 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

10 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

11 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

12 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

13 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

14 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

15 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

16 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

17 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]

1 O meu coração trasborda de boas palavras; dirijo os meus versos ao rei; a minha língua é qual pena de um hábil escriba.

2 Tu és o mais formoso dos filhos dos homens; a graça se derramou nos teus lábios; por isso Deus te abençoou para sempre.

3 Cinge a tua espada à coxa, ó valente, na tua glória e majestade.

4 E em tua majestade cavalga vitoriosamente pela causa da verdade, da mansidão e da justiça, e a tua destra te ensina coisas terríveis.

5 As tuas flechas são agudas no coração dos inimigos do rei; os povos caem debaixo de ti.

6 O teu trono, ó Deus, subsiste pelos séculos dos séculos; cetro de eqüidade é o cetro do teu reino.

7 Amaste a justiça e odiaste a iniqüidade; por isso Deus, o teu Deus, te ungiu com óleo de alegria, mais do que a teus companheiros.

8 Todas as tuas vestes cheiram a mirra a aloés e a cássia; dos palácios de marfim os instrumentos de cordas e te alegram.

9 Filhas de reis estão entre as tuas ilustres donzelas; à tua mão direita está a rainha, ornada de ouro de Ofir.

10 Ouve, filha, e olha, e inclina teus ouvidos; esquece-te do teu povo e da casa de teu pai.

11 Então o rei se afeiçoará à tua formosura. Ele é teu senhor, presta-lhe, pois, homenagem.

12 A filha de Tiro estará ali com presentes; os ricos do povo suplicarão o teu favor.

13 A filha do rei está esplendente lá dentro do palácio; as suas vestes são entretecidas de ouro.

14 Em vestidos de cores brilhantes será conduzida ao rei; as virgens, suas companheiras que a seguem, serão trazidas à tua presença.

15 Com alegria e regozijo serão trazidas; elas entrarão no palácio do rei.

16 Em lugar de teus pais estarão teus filhos; tu os farás príncipes sobre toda a terra.

17 Farei lembrado o teu nome de geração em geração; pelo que os povos te louvarão eternamente.