1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.2 Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.3 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.4 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.5 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.6 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?7 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.8 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:9 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;12 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.13 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]

1 Bem-aventurado é aquele que considera o pobre; o Senhor o livrará no dia do mal.2 O Senhor o guardará, e o conservará em vida; será abençoado na terra; tu, Senhor não o entregarás à vontade dos seus inimigos.3 O Senhor o sustentará no leito da enfermidade; tu lhe amaciarás a cama na sua doença.4 Disse eu da minha parte: Senhor, compadece-te de mim, sara a minha alma, pois pequei contra ti.5 Os meus inimigos falam mal de mim, dizendo: Quando morrerá ele, e perecerá o seu nome?6 E, se algum deles vem ver-me, diz falsidades; no seu coração amontoa a maldade; e quando ele sai, é disso que fala.7 Todos os que me odeiam cochicham entre si contra mim; contra mim maquinam o mal, dizendo:8 Alguma coisa ruim se lhe apega; e agora que está deitado, não se levantará mais.9 Até o meu próprio amigo íntimo em quem eu tanto confiava, e que comia do meu pão, levantou contra mim o seu calcanhar.10 Mas tu, Senhor, compadece-te de mim e levanta-me, para que eu lhes retribua.11 Por isso conheço eu que te deleitas em mim, por não triunfar de mim o meu inimigo12 Quanto a mim, tu me sustentas na minha integridade, e me colocas diante da tua face para sempre.13 Bendito seja o Senhor Deus de Israel de eternidade a eternidade. Amém e amém.