Jó 28

1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění. 2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď. 3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti. 4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází. 5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni. 6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý, 7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka, 8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev. 9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory. 10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho. 11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší. 12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti? 13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých. 14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne. 15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její. 16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir. 17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata. 18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty. 19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti. 20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti? 21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest. 22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní. 23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její. 24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí, 25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje. 26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů. 27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji. 28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

E Kitea ana ki hea te Whakaaronui?

1 "He rua hoki tō te hiriwa e puta mai ai,

he wāhi anō tō te kōura e whakarewaina ai.

2 He mea tango mai te rino nō roto i te whenua;

nō te kāmaka te parāhi, he mea whakarewa.

3 E whakatakotoria ana e te tangata he mutunga mai mō te pōuri,

e rapua ana e ia ki te tino tutukitanga atu ngā kōhatu o te pōuri,

o te ātārangi o te mate.

4 E pākaruhia mai ana e ia he rua i kō ake o ngā nohoanga tāngata;

kua wareware rātou i te waewae e haere ana;

he tawhiti i te tangata tō rātou tārenga, e piu atu ana, e piu ana mai.

5 Ko te whenua, e puta mai ana he taro i roto i a ia:

ā, e hurihia ake ana a raro iho ānō he ahi.

6 Hei wāhi mō ngā hāpira ōna kōhatu,

he puehu kōura anō tōna.

7 "He ara tēnā kāhore i mōhiotia e te manu,

kīanō i kitea e te kanohi o te whatura.

8 Kāhore ngā kīrehe whakahī kia takahi i taua ara,

kāhore hoki a reira kia haerea e te raiona tutū.

9 "E pā atu ana tōna ringa ki te kiripaka;

hurihia ake e ia ngā take o ngā maunga.

10 E tapahia ana e ia he awa i roto i ngā kāmaka,

ā, e kite ana tōna kanohi i ngā mea utu nui katoa.

11 E herea ana e ia ngā awa kei māturuturu;

e whakaputa mai ana hoki i ngā mea ngaro ki te mārama.

12 "E kitea ia ki hea te whakaaro nui,

kei hea hoki te wāhi o te mōhio?

13 E kore te tangata e mōhio ki tōna utu,

e kore anō taua hanga e kitea ki te whenua o te ora.

14 E kī ake ana te rire, ‘Kāhore i ahau,’

e kī mai ana hoki te moana, ‘Kāhore i ahau.’

15 E kore e hokona ki te kōura,

e kore anō hoki e taea te pāuna te hiriwa hei utu mōna.

16 E kore e taea te whakarite ki te kōura o Ōpira,

ki te onika utu nui, ki te hāpira.

17 E kore e rite te kōura, te kōhatu pīata ki a ia;

e kore e hokona ki ngā oko kōura parakore.

18 E kore e whakahuatia te kaoa, ngā peara rānei;

hira ake hoki te utu o te whakaaro nui i tō te rupi.

19 E kore te tōpaha o Etiopia e rite ki a ia,

e kore e tau te kōura parakore hei utu.

20 "Ka haere mai rā i hea te whakaaro nui?

Kei hea te wāhi o te mātau?

21 He mea huna atu nā hoki i ngā kanohi o ngā mea ora katoa,

ngaro rawa i ngā manu o te rangi.

22 E kī ake ana te whakangaromanga rāua ko te mate,

‘I hakiri ō māua taringa ki tōna rongo.’

23 "E mōhio ana te Atua ki tōna ara,

kua kite anō ia i tōna wāhi.

24 E titiro ana hoki ia ki ngā pito o te whenua,

e kite ana ia i ngā mea i raro i te rangi, ā puta noa.

25 E mea ana i te whakataimaha mō te hau;

āe, e mēhua ana ia i ngā wai ki te mēhua.

26 I a ia e whakatakoto ana i te tikanga mō te ua,

i te huarahi mō te uira o te whatitiri,

27 ka kitea e ia i reira, ā, whakapuakina mai ana;

i whakaūkia e ia, ā, āta rapua ana e ia.

28 Ā, ka mea ia ki te tangata,

‘Nā, ko te wehi ki te Ariki, ko te whakaaro nui tēnā;

ā, ko te mawehe atu i te kino, koia te mātauranga.’ "