Jó 36

1 Zatím přidal Elihu, a řekl: 2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil. 3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost. 4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou. 5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného. 6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá. 7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni. 8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení: 9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila. 10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti. 11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení. 12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění. 13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil. 14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky. 15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení. 16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající. 17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází. 18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila. 19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé. 20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své. 21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení. 22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel? 23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost? 24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé, 25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka. 26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný. 27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho, 28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi. 29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho, 30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá? 31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost. 32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.) 33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. 34 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.

Ka Whakanuia e Erihu te Painga o te Atua

1 I kōrero anō a Erihu, i mea:

2 "Tukua ahau, kia iti nei, ā, ka whakaatu ahau ki a koe;

he kupu anō hoki āku mō tā te Atua.

3 Ka tīkina atu e ahau tōku mōhio i tawhiti,

ka whakatikaia e ahau tā tōku Kaihanga.

4 E kore rawa hoki; āku kupu e teka;

tēnei kei a koe te tangata kua tino nui tōna mātauranga.

5 "Nanā, he pakari te Atua, e kore anō ia e whakahāwea;

pakari tonu te kaha o tōna mātauranga.

6 E kore te tangata kino e whakaorangia e ia;

māna te hunga mate e whiwhi ai ki ngā mea e tika ana mā rātou.

7 E kore e mutu tāna titiro ki te tangata tika;

engari ka whakanohoia ngātahitia rātou e ia

me ngā kīngi ki runga ki te torōna ake ake,

ā, ka whakanekehia ake hoki rātou.

8 Ki te mea kua herea rātou ki te mekameka,

mau pū i te rāhiri, arā i ngā mate,

9 ā, ka whakakitea e ia ki a rātou tā rātou mahi,

me ō rātou hē, i mea ai rātou i ngā mea whakapehapeha.

10 Ka whakapuaretia anō e ia ō rātou taringa ki te ako,

ā, ka kī kia hoki i te kino.

11 Ki te rongo rātou, ā, ka mahi ki a ia,

ka pau ō rātou rā i runga i te pai,

ō rātou tau i runga i ngā āhuareka.

12 Otirā, ki te kore rātou e rongo, ka ngaro rātou i te hoari,

hemo iho rātou, kāhore hoki he mātauranga.

13 "Ko te hunga whakapono kore ō rātou ngākau,

pūranga rawa i a rātou te riri;

kāhore ā rātou karanga āwhina ina herea rātou e ia.

14 Ka mate rātou i te taitamarikitanga,

ā, ka ngaro tō rātou ora i roto i te hunga poke.

15 Ko tāna he whakaora i te rawakore ina mate,

e whakapuaretia ana e ia ō rātou taringa ina tūkinotia.

16 Āe rā, me koe anō, tērā koe e riro i a ia

i roto i te kūititanga ki te wāhi whānui;

ā, kī tonu i te ngako te mea e whakatakotoria ki runga ki tāu tēpu.

17 "Otiia kī tonu koe i te tikanga a te tangata kino;

ā, mau pū koe i ngā tikanga, i te whakarite whakawā.

18 Nā, i te mea he riri tēnei, kia tūpato kei riro koe i te nui o āu rawa;

aua hoki koe e whakapeautia e te nui o te utu.

19 E ranea rānei ōu rawa, e kore ai koe e taka hē?

Ngā uaua katoa rānei o tōu kaha?

20 Kaua e hiahiatia te pō,

te wā e riro ai ngā tāngata i runga i tō rātou wāhi.

21 Kia tūpato, kaua e tahuri ki te kino;

ki tāu hoki he pai ake tēnei i ngā mate.

22 Nanā, ko te Atua, ko tōna kaha hei whakanui,

ko wai te kaiwhakaako hei rite mōna?

23 Ko wai te kaitohutohu i te ara mōna?

Ko wai hei mea, ‘Kua hē tāu mahi’?"

Ka Kauwhau a Erihu i te Rangatiratanga o te Atua

24 "Kia mahara kia whakanuia e koe tāna mahi,

e waiatatia nei e te tangata.

25 Kua tirohia nei e ngā tāngata katoa

e mātakitakina mai nei e te tangata i tawhiti.

26 Nanā, he nui te Atua, e kore anō e mōhiotia e tātou;

e kore anō hoki te maha o ōna tau e taea te rapu atu.

27 "Ko ia nei hei ngongo ake i ngā pata wai,

ka tauia i tōna kohu hei āwhā;

28 ka ringihia iho nei e ngā kapua,

ā, ka māturuturu nui ki runga ki te tangata.

29 Āe rā, e mōhiotia ana rānei e tētahi ngā horahanga o ngā kapua,

te ngangau o tōna tapenākara?

30 Nanā, e horahia ana e ia tōna mārama ā tawhio noa i a ia;

e hīpokina ana hoki e ia te takere o te moana.

31 Ko āna mea hoki ēnā hei whakawā mō ngā iwi,

nui tonu te kai e hōmai ana e ia.

32 E hīpokina ana e ia ōna ringa ki te uira,

ā, whakahaua iho e ia te wāhi e pā atu ai.

33 Hei kaiwhakaatu i a ia tōna haruru,

e waitohu ana hoki ki ngā kararehe i te tūpuhi meāke puta mai.