1 那时， 耶和华在旋风中回答约伯， 说：
2 "这以无知无识的言语， 使我的旨意暗晦不明的是谁呢？
3 现在你要如勇士束腰， 我要问你， 你要告诉我。
4 我奠定大地根基的时候， 你在哪里呢？你若有聪明， 就只管说吧。
5 你一定晓得是谁定大地的尺度， 是谁把准绳拉在大地之上？
6 地的基础奠在哪里， 地的角石是谁安放的？
7 那时晨星一起歌唱， 神的众子也都欢呼。
8 海水冲出如婴孩出母胎， 那时谁用门把海水关闭呢？
9 是我以云彩当作海的衣服， 以幽暗当作包裹海的布；
10 我为海定界限， 又安置门闩和门户，
11 说： ‘你只可到这里， 不可越过， 你狂傲的波浪要在这里止住。’
12 自你有生以来， 你何曾吩咐过晨光照耀， 使黎明的曙光知道自己的本位，
13 叫这光照遍大地的四极， 把恶人从那里抖掉呢？
14 因着这光， 地面改变如在泥上盖上印， 万象显出如衣服一样。
15 恶人必得不到亮光， 高举的膀臂必被折断。
16 你曾到过海的泉源， 在深渊的底处行走过吗？
17 死亡的门曾向你显露吗？死荫的门你曾见过吗？
18 地的广阔， 你明白吗？你若完全知道， 就只管说吧。
19 哪条是到光明居所的道路？黑暗的本位在哪里？
20 你能把光与暗带到它们的境地吗？你晓得通到它们居所的路吗？
21 你是知道的， 因为那时你已经出生了， 你一生的日数也很多。
22 你曾入过雪库， 或见过雹仓吗？
23 这些雪雹是我为降患难的时候， 为打仗和争战的日子所存留的。
24 光从哪条路散开， 东风从哪里分散在地上？
25 谁为大雨分水道， 谁为雷电定道路？
26 使雨降在无人之地， 落在无人居住的旷野，
27 使荒废之地得着滋润， 使青草在干旱之地得以长起来呢？
28 雨有父亲吗？露珠是谁生的呢？
29 冰出自谁的胎？天上的霜是谁所生的呢？
30 众水坚硬如石头， 深渊的表面冻结成冰。
31 你能系住昴星的结吗？你能解开参星的带吗？
32 你能按时领出玛查鲁夫星系吗？你能引导北斗和随从它的众星吗？
33 你晓得天的定例吗？你能在地上建立天的权威吗？
34 你能向密云扬声吗？你能使洪水淹没你吗？
35 你能差派闪电， 闪电就发出， 并且对你说： ‘我们在这里’吗？
36 谁把智慧放在怀里， 或把聪明赐于人的心中？
37 尘土融合成团， 土块粘结在一起的时候，
38 谁能凭智慧数算云天呢？谁能把天上的水袋倾倒呢？
39 狮子在洞中蹲伏， 在藏身之处躺卧埋伏的时候，
40 你能为母狮猎取食物吗？你能使食欲饱足吗？
41 乌鸦雏鸟因缺乏食物飞来飞去， 向 神哀求的时候， 谁为乌鸦预备食物呢？"
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?