1 拿玛人琐法回答说：
2 "我的心思烦扰叫我回话， 因为我内心急躁。
3 我听见了那羞辱我的责备， 心灵因着我的悟性回答我。
4 你不知亘古以来， 自从地上有人以来，
5 恶人的欢呼并不长久， 不敬虔者的快乐， 不过是暂时的吗？
6 虽然他的高贵上达于天， 他的头直插云霄，
7 他必永远灭亡像自己的粪一般， 素来看见他的， 都要说： ‘他在哪里呢？’
8 他必如梦一般飞逝， 人再也找不着他， 他必被赶去如夜间的异象，
9 亲眼见过他的， 必不再见他， 他的本处也必看不见他。
10 他的儿女必向穷人求恩， 他们的手要退还他不义之财，
11 他的骨头虽然充满青春活力， 却必与他一同躺卧在尘土中。
12 邪恶在他的口中虽然甘甜， 他把邪恶藏在自己的舌下。
13 他虽然爱惜不舍， 含在口中，
14 然而他的食物在他腹中却要变坏， 在他里面成为眼镜蛇的毒汁。
15 他吞下了财宝， 还要把它吐出来， 神要从他的腹中把它掏出来，
16 他必吸吮眼镜蛇的毒液， 腹蛇的舌头必把他杀死。
17 他必不得看见江河， 就是流蜜与奶的江河。
18 他劳苦所得的必归别人， 自己却不得吃用； 他交易得来的财利， 自己却不得享用。
19 因为他欺压穷人， 不顾他们， 强抢不是自己建造的房屋。
20 因为他内心没有安宁， 他不能保存他喜爱的东西。
21 他吃得一无所剩， 所以他的福乐不能持久；
22 他在满足有余的时候， 陷入困境， 受过苦的人的手都临到他身上。
23 他正在填饱肚腹的时候， 神就把猛烈的怒气降在他身上， 他正在吃饭的时候， 神要把这怒气如雨降在他身上。
24 他要逃避铁制的兵器， 但铜弓的箭必把他射穿；
25 他把箭一抽， 箭就从背后出来， 发亮的箭头从他的胆中出来， 死亡的惊恐临到他身上。
26 万般黑暗为他的财宝留存， 不是由人吹着的火要吞灭他， 要毁掉他帐棚中所剩下的。
27 天必显露他的罪孽， 地要兴起来攻击他，
28 他的家产必被掠去， 在 神忿怒的日子被冲走。
29 这是恶人从 神所得的分， 是 神给他指定的产业。"
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.