1 提幔人以利法回答说：
2 "人若对你说一句话， 你就厌烦吗？但谁又忍得住不说话呢？
3 你曾经教过许多人， 又坚固了无力的手；
4 你的话扶起了绊倒的人， 你使弯曲乏力的膝坚挺。
5 但现在祸患临到你， 你就灰心， 灾祸遇上你， 你就惊惶沮丧。
6 你所自恃的， 不是敬畏 神吗？你所盼望的， 不是行为完全吗？
7 请想一想， 无辜的人有谁灭亡？哪有正直的人被剪除呢？
8 据我所见， 耕耘罪孽的， 必收割罪孽； 种植毒害的， 必收割毒害。
9 他们因 神的气息而灭亡， 因他的怒气而消灭。
10 狮子的咆哮， 猛狮的吼声， 尽都止息， 壮狮的牙齿也都断掉。
11 公狮因缺乏猎物而死亡， 母狮之子也被分散。
12 有话偷偷传给我， 我的耳朵听到细语；
13 在夜间因异象而烦扰的心思中， 世上都在沉睡的时候，
14 恐惧战栗临到我， 以致我全身发抖。
15 有灵拂过我面前， 使我毛骨悚然。
16 那灵站住， 我辨不出他的形状， 只见有一形象在我眼前， 然后我听见低微的声音， 说：
17 ‘人能在 神面前算为公义吗？人能在他的创造主面前算为洁净吗？
18 他的仆役他还不信任， 他的天使他也指责过错，
19 何况那些住在土屋里， 根基在尘土中， 比蠹虫还容易被压碎的人呢？
20 在早晚之间就被毁灭， 永归沉沦， 无人怀念。
21 他们帐棚的绳索不是从他们中间抽出来吗？他们死去， 不是无智慧而死吗？’"
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.