1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.2 Vyslyšiž tě Hospodin v den ssoužení, k zvýšení tě přiveď jméno Boha Jákobova.3 Sešliž tobě pomoc z svatyně, a z Siona utvrzuj tě.4 Rozpomeniž se na všecky oběti tvé, a zápaly tvé v popel obrať. Sélah.5 Dejž tobě vše podlé srdce tvého, a všelikou radu tvou vyplň.6 I budeme prozpěvovati o spasení tvém, a ve jménu Boha našeho korouhve vyzdvihneme; naplniž Hospodin všecky prosby tvé.7 Nyníť jsme poznali, že Hospodin zachoval svého pomazaného, a že jej vyslyšel s nebe svatého svého; nebo v jeho přesilné pravici jest spasení.8 Tito v vozích, jiní v koních doufají, ale my jméno Hospodina Boha našeho sobě připomínáme.9 A protož oni sehnuti jsou, a padli, ale my povstali jsme, a zmužile stojíme. [ (Psalms 20:10) Hospodine, zachovávejž nás, i král ať slyší nás, když k němu volati budeme. ]

1 Teišklauso Viešpats tave suspaudimo dieną, tesaugo tave Jokūbo Dievo vardas.2 Tegul iš savo šventyklos tau siunčia pagalbą, tepadeda tau iš Siono.3 Visas tavo aukas teatsimena, tepriima tavo deginamąją auką.4 Ko trokšta tavo širdis, tau tesuteikia, teišpildo kiekvieną tavo sumanymą.5 Mes džiaugsimės tavo išgelbėjimu, vėliavas kelsime savo Dievo vardu. Visus tavo prašymus teįvykdo Viešpats!6 Žinau, kad Viešpats gelbsti savo pateptąjį, iš savo šventojo dangaus jį išklausė ir parėmė savo dešinės galybe.7 Vieni pasitiki savo žirgais, kiti­kovos vežimais, o mes prisiminsime Viešpaties, savo Dievo, vardą.8 Anie suklupo ir krito, o mes pakilome ir stovime tiesūs.9 Išgelbėk, Viešpatie, išgirsk, Karaliau, kai šaukiamės.