1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

2 Vyslyšiž tě Hospodin v den ssoužení, k zvýšení tě přiveď jméno Boha Jákobova.

3 Sešliž tobě pomoc z svatyně, a z Siona utvrzuj tě.

4 Rozpomeniž se na všecky oběti tvé, a zápaly tvé v popel obrať. Sélah.

5 Dejž tobě vše podlé srdce tvého, a všelikou radu tvou vyplň.

6 I budeme prozpěvovati o spasení tvém, a ve jménu Boha našeho korouhve vyzdvihneme; naplniž Hospodin všecky prosby tvé.

7 Nyníť jsme poznali, že Hospodin zachoval svého pomazaného, a že jej vyslyšel s nebe svatého svého; nebo v jeho přesilné pravici jest spasení.

8 Tito v vozích, jiní v koních doufají, ale my jméno Hospodina Boha našeho sobě připomínáme.

9 A protož oni sehnuti jsou, a padli, ale my povstali jsme, a zmužile stojíme. [ (Psalms 20:10) Hospodine, zachovávejž nás, i král ať slyší nás, když k němu volati budeme. ]

1 Teišklauso Viešpats tave suspaudimo dieną, tesaugo tave Jokūbo Dievo vardas.

2 Tegul iš savo šventyklos tau siunčia pagalbą, tepadeda tau iš Siono.

3 Visas tavo aukas teatsimena, tepriima tavo deginamąją auką.

4 Ko trokšta tavo širdis, tau tesuteikia, teišpildo kiekvieną tavo sumanymą.

5 Mes džiaugsimės tavo išgelbėjimu, vėliavas kelsime savo Dievo vardu. Visus tavo prašymus teįvykdo Viešpats!

6 Žinau, kad Viešpats gelbsti savo pateptąjį, iš savo šventojo dangaus jį išklausė ir parėmė savo dešinės galybe.

7 Vieni pasitiki savo žirgais, kiti­kovos vežimais, o mes prisiminsime Viešpaties, savo Dievo, vardą.

8 Anie suklupo ir krito, o mes pakilome ir stovime tiesūs.

9 Išgelbėk, Viešpatie, išgirsk, Karaliau, kai šaukiamės.