1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.

2 Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

3 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

4 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

5 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

6 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

7 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

8 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

9 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

10 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

11 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

12 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

13 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

14 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

15 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

16 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

17 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]

1 Mano širdis prisipildė gražių žodžių. Giedosiu giesmę Karaliui. Mano liežuvis­plunksna miklioje raštininko rankoje.

2 Tu esi gražiausias iš žmonių vaikų; malonė Tavo lūpose! Todėl palaimino Tave Dievas amžiams.

3 Karžygy, prisijuosk kalaviją prie šlaunies, savo šlovę ir didybę.

4 Savo didybėje kelkis ginti tiesos, romumo ir teisumo. Tavo dešinė tepamoko Tave didingų darbų!

5 Karaliaus priešų širdis perveria Jo strėlės, nuo jų krinta tautos.

6 Tavo sostas, o Dieve, stovės per amžius. Teisumo skeptras yra Tavo karalystės skeptras.

7 Tu pamėgai teisumą ir neapkentei nedorybės, todėl patepė Tave Dievas, Tavasis Dievas, džiaugsmo aliejumi daugiau negu Tavo bendrus.

8 Mira, alaviju ir kasija kvepia Tavo drabužiai. Iš dramblio kaulo rūmų linksmina Tave.

9 Karalių dukterys pasitinka Tave; karalienė Tavo dešinėje Ofyro auksu papuošta.

10 Klausyk, dukra, pažvelk ir išgirsk! Pamiršk savo tautą ir tėvo namus.

11 Karalius geidžia tavo grožio. Jis yra tavo Viešpats­garbink Jį!

12 Tyro dukros neša Tau dovanas, tautos kilmingieji Tavo palankumo ieško.

13 Karaliaus dukra šlovinga viduje, auksu išmegzti jos apdarai.

14 Išsiuvinėtais drabužiais papuoštą ją veda pas Karalių, ją seka mergaitės, jos draugės, kurios bus atvestos pas Tave.

15 Jos eina džiūgaudamos ir besilinksmindamos, jos įeis į Karaliaus rūmus.

16 Vietoj Tavo tėvų bus Tavo sūnūs; visoje šalyje Tu paskirsi juos kunigaikščiais.

17 Aš garsinsiu Tavo vardą per kartų kartas, todėl tautos girs Tave per amžius.