1 Žalm Davidův k připomínání.

2 Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

3 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

4 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

5 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

6 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

7 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

8 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

9 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

10 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

11 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

12 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

13 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

14 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

15 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

16 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

17 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

18 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

19 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

20 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

21 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

22 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]

1 Viešpatie, nebausk manęs rūstaudamas ir neplak savo įniršyje.

2 Tavo strėlės įsmigo į mane ir Tavo ranka slegia mane.

3 Nebėra nieko sveiko mano kūne dėl Tavo rūstybės ir poilsio mano kauluose dėl mano nuodėmės.

4 Mano kaltės iškilo virš mano galvos; lyg sunki našta jos pasidarė man per sunkios.

5 Dvokia ir pūliuoja mano žaizdos dėl mano kvailybės.

6 Esu varge, visai sulinkęs, vaikštau nusiminęs visą dieną.

7 Mano strėnos dega, nieko sveiko nebėra mano kūne.

8 Nusilpęs, labai sudaužytas vaitoju dėl savo širdies nerimo.

9 Viešpatie, Tu žinai visus mano troškimus ir mano dūsavimas nėra paslėptas nuo Tavęs.

10 Mano širdis smarkiai plaka, netekau jėgų, mano akių šviesa nyksta.

11 Mano draugai ir bičiuliai laikosi atstu nuo mano skausmų; mano artimieji stovi iš tolo.

12 Kurie kėsinasi į mano gyvybę, paspendė žabangus; kurie siekia man pakenkti, grasina man sunaikinimu, visą dieną rengia klastas.

13 Esu lyg kurčias­negirdžiu, lyg nebylys­neatveriu burnos.

14 Tapau lyg žmogus, kuris nieko negirdi, kurio burnoje nėra atsakymo.

15 Viešpatie, Tavimi viliuosi. Tu išgirsi, Viešpatie, mano Dieve!

16 Sakau: "Tenesidžiaugia ir tenesididžiuoja jie prieš mane, kai mano koja paslysta!"

17 Esu pasiruošęs kristi, mano kentėjimai nesiliauja.

18 Išpažinsiu savo kaltę, gailėsiuosi dėl savo nuodėmės.

19 Mano priešai gyvena ir yra galingi, ir daug tų, kurie nekenčia manęs neteisingai.

20 Kurie atlygina piktu už gera, yra mano priešai, nes seku gera.

21 Viešpatie, nepalik manęs! Mano Dieve, nebūk toli nuo manęs!

22 Skubėk padėti man, Viešpatie, mano gelbėtojau!