1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý.

2 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

3 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

6 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

7 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

8 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

9 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

10 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

11 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]

1 Jūs, teisėjai, ar sprendžiate teisingai? Ar teisingai teisiate žmones?

2 Ne, jūs darote nedorybes širdyje, jūsų rankos smurtą sėja.

3 Nedorėliai klysta nuo pat kūdikystės, nuo pat gimimo jie klaidžioja ir meluoja.

4 Jų nuodai panašūs į gyvatės nuodus, kaip angies, kuri užsikemša ausis,

5 kad negirdėtų labiausiai įgudusio kerėtojo balso.

6 Dieve, sutrupink jiems dantis burnoje, Viešpatie, išdaužyk iltis jauniems liūtams!

7 Tepradingsta jie kaip tekantis vanduo, tesulūžta jų strėlės, jiems betaikant.

8 Teištyžta jie kaip sraigė, kaip nelaiku gimęs kūdikis tenemato saulės!

9 Tenuneša juos audra greičiau, negu puodas pajus degančių erškėčių karštį.

10 Teisusis džiaugsis, matydamas atpildą, nedorėlio krauju plausis sau kojas.

11 Tada žmonės sakys: "Tikrai, atpildą gauna teisusis! Tikrai yra Dievas, teisėjas žemėje!"