1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.
2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,
9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.
21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,
34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]
1 Tepakyla Dievas, tebūna išsklaidyti Jo priešai, tebėga nuo Jo, kurie Jo nekenčia.
2 Kaip dūmai išsklaidomi, kaip vaškas nuo ugnies sutirpsta, taip tepradingsta nedorėliai Dievo akivaizdoje.
3 Teisieji tegu linksminasi ir džiūgauja prieš Dievą, tedžiūgauja neapsakomai.
4 Giedokite Dievui! Girkite Jo vardą! Taisykite kelią Tam, kuris važinėja virš debesų! Jo vardas yra Viešpats. Džiūgaukite Jo akivaizdoje!
5 Našlaičių tėvas ir našlių globėjas savo šventoje buveinėje yra Dievas.
6 Dievas parūpina benamiams namus, išveda belaisvius į laisvę. Tik maištininkai lieka gyventi išdžiūvusioje žemėje.
7 Dieve, kai Tu ėjai savo tautos priekyje, kai žygiavai per dykumą,
8 žemė drebėjo, Dievo akivaizdoje dangūs lašėjo. Sinajus drebėjo prieš Dievą, Izraelio Dievą.
9 Dieve, siuntei gausų lietų ant savųjų, juo gaivinai suvargusius.
10 Tavoji tauta tenai įsikūrė, Dieve, Tu buvai jiems geras ir viskuo aprūpinai.
11 Kai Viešpats tarė žodį, didelis būrys skelbėjų pasipylė,
12 karaliai ir kariuomenė skubėdami pabėgo, o šeimininkė padalino grobį.
13 Nors gulėjote garduose, buvote lyg balandžio sparnai, padengti sidabru, ir geltonu auksujo plunksnos.
14 Kai Visagalis išsklaidė karalius, žemė atrodė balta lyg sniegas Calmone.
15 Dievo kalnaskalnas Bašane, aukštas kalnaskalnas Bašane.
16 Ko šnairuojate, aukštosios kalnų viršūnės, į kalną, kur Dievas panoro gyventi? Taip, Viešpats gyvens jame per amžius!
17 Dievo vežimų tūkstančių tūkstančiai, Viešpats tarp jų ant Sinajaus, savo šventykloje.
18 Tu užžengei aukštyn, nusivedei paimtus belaisvius, ėmei dovanų iš žmonių, net iš maištaujančių, kad Viešpats Dievas gyventų tarp jų.
19 Tebūna šlovinamas Viešpats kasdien! Jis naštas mūsų neša, Jis mūsų išgelbėjimo Dievas.
20 Mūsų Dievasmus gelbėjantis Dievas. Viešpats Dievas gali išgelbėti iš mirties.
21 Tačiau Dievas sudaužo galvas savo priešams, gauruotas galvas tiems, kurie nepaliauja elgtis nedorai.
22 Viešpats tarė: "Iš Bašano kalnų juos sugrąžinsiu, jūros gelmėje surasiu,
23 kad mirkytum koją jų kraujuje ir tavo šunų liežuviams būtų ką laižyti".
24 Jie matė Tavo eitynes, Dieve, mano Dievo ir mano Karaliaus didingąjį žygį į šventyklą.
25 Priešakyje giesmininkai, gale muzikantai ėjo, viduryje mergaitės mušė būgnelius.
26 Laiminkite Dievą susirinkimuose, Viešpatį, kurie esate iš Izraelio giminės.
27 Priekyje eina Benjaminas, visų jauniausias! Judo kunigaikščiai su savo būriais, Zabulono ir Neftalio kunigaikščiai.
28 Dieve, parodyk savo galybę, įtvirtink, Dieve, tai, ką padarei mūsų labui!
29 Jeruzalėje yra Tavo šventykla, karaliai ten dovanas Tau neš.
30 Sudrausk nendryno žvėrį, kaimenę jaučių su tautų veršiais; sutrypk norinčius duoklės! Išsklaidyk tautas, mėgstančias karus.
31 Ateis Egipto kunigaikščiai, Etiopija išties rankas į Dievą!
32 Pasaulio karalystės, giedokite Dievui, giedokite gyrių Viešpačiui!
33 Tam, kuris važinėja danguose, esančiuose nuo seno. Štai Jis pakelia savo galingą balsą.
34 Pripažinkite Dievo galybę. Izraelyje Jo didybė, debesyse Jo galia!
35 Didingas Dievas yra savo šventykloje, Izraelio Dievas; Jis teikia savo tautai galybę ir jėgą. Tebūna šlovinamas Dievas!