1 Hospodin kraluje, v důstojnost se oblékl, oblékl se Hospodin v sílu, a přepásal se; také okršlek země upevnil, aby se nepohnul.2 Utvrzenť jest trůn tvůj přede všemi časy, od věčnosti ty jsi.3 Pozdvihují se řeky, ó Hospodine, pozdvihují řeky zvuku svého, pozdvihují řeky vlnobití svých.4 Nad zvuk mnohých vod, nad sílu vln mořských mnohem silnější jest na výsostech Hospodin.5 Svědectví tvá jsou velmi jistá, domu tvému ušlechtilá svatost, Hospodine, až na věky.

1 Viešpats karaliauja. Jis apsivilkęs didybe, Viešpats susijuosęs stiprybe, taip tvirtai pastatė pasaulį, kad jo niekas nepajudins.2 Tvirtai stovi Tavo sostas nuo senovės; nuo amžių Tu esi!3 Viešpatie, vandenys patvino, pakilo jų ūžimas, pakilo vandenų bangos!4 Galingesnis už gausių vandenų šniokštimą, už galingas jūrų bangas yra Viešpats aukštybėse!5 Tavo liudijimai labai patikimi. Tavo namus puošia šventumas, Viešpatie, per amžius.