1 Von David. Richte du mich, o HERR; denn ich bin in meiner Unschuld gewandelt und habe mein Vertrauen auf den HERRN gesetzt; ich werde nicht wanken.
2 Prüfe mich, HERR, und erprobe mich; läutere meine Nieren und mein Herz!
3 Denn deine Gnade war mir vor Augen, und ich wandelte in deiner Wahrheit.
4 Ich blieb nie bei falschen Leuten und gehe nicht zu Hinterlistigen.
5 Ich hasse die Versammlung der Boshaften und sitze nicht bei den Gottlosen.
6 Ich wasche meine Hände in Unschuld und halte mich, HERR, zu deinem Altar,
7 um Lobgesang erschallen zu lassen und alle deine Wunder zu erzählen.
8 HERR, ich habe lieb die Stätte deines Hauses und den Ort, da deine Herrlichkeit wohnt!
9 Raffe meine Seele nicht hin mit den Sündern, noch mein Leben mit den Blutgierigen,
10 an deren Händen Laster klebt und deren Rechte voll Bestechung ist.
11 Ich aber wandle in meiner Unschuld; erlöse mich und sei mir gnädig!
12 Mein Fuß steht auf ebenem Boden; ich will den HERRN loben in den Versammlungen.
1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.
2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.
4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.
5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.
6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,
7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.
8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.
9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,
10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.
11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.
12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.