1 Ein Psalm Davids, als er in der Wüste Juda war.

2 O Gott, du bist mein Gott; frühe suche ich dich; es dürstet meine Seele nach dir, mein Fleisch schmachtet nach dir in einem dürren, müden Land, wo kein Wasser ist!

3 Wie gern sähe ich deine Macht und Herrlichkeit so, wie ich dich im Heiligtum sah;

4 denn deine Gnade ist besser als Leben; meine Lippen sollen dich preisen.

5 So will ich dich loben mein Leben lang, in deinem Namen meine Hände aufheben.

6 Meine Seele wird satt wie von Fett und Mark, und mit jauchzenden Lippen lobt dich mein Mund,

7 wenn ich deiner gedenke auf meinem Lager, in den Nachtwachen über dich sinne;

8 denn du bist meine Hilfe geworden, und unter dem Schatten deiner Flügel juble ich.

9 Meine Seele hängt dir an, deine Rechte hält mich fest.

10 Jene aber, die meine Seele zu verderben trachten, müssen hinabfahren in die untersten Örter der Erde!

11 Man wird sie dem Schwerte preisgeben, eine Beute der Schakale werden sie sein!

12 Der König aber soll sich freuen in Gott; wer bei ihm schwört, wird sich glücklich preisen; aber jedes Lügenmaul wird verstopft!

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.

2 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

4 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

9 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]