1 Von David. Erzürne dich nicht über die Bösen, und sei nicht neidisch auf die Übeltäter!
2 Denn sie werden schnell verdorren wie das Gras und verwelken wie das grüne Kraut.
3 Vertraue auf den HERRN und tue Gutes, wohne im Lande und übe Treue;
4 und habe deine Lust an dem HERRN, so wird er dir geben, was dein Herz begehrt!
5 Befiehl dem HERRN deinen Weg und vertraue auf ihn, so wird er handeln
6 und wird deine Gerechtigkeit an den Tag bringen wie das Licht und dein Recht wie den Mittag.
7 Halte still dem HERRN und warte auf ihn; erzürne dich nicht über den, welchem sein Weg gelingt, über den Mann, der Ränke übt!
8 Stehe ab vom Zorn und laß den Grimm; erzürne dich nicht! Es entsteht nur Böses daraus.
9 Denn die Übeltäter werden ausgerottet; die aber auf den HERRN warten, werden das Land ererben.
10 Nur noch ein Weilchen, so wird der Gottlose nicht mehr sein, und wenn du dich nach seiner Wohnung erkundigst, so ist er nicht mehr da!
11 Aber die Sanftmütigen werden das Land ererben und sich großen Friedens erfreuen.
12 Der Gottlose macht Anschläge wider den Gerechten und knirscht mit den Zähnen über ihn;
13 aber mein Herr lacht seiner; denn er hat dafür gesorgt, daß sein Tag kommt!
14 Die Gottlosen haben das Schwert gezückt und ihren Bogen gespannt, um den Elenden und Armen zu fällen und die umzubringen, deren Weg richtig ist.
15 Ihr Schwert wird in ihr eigenes Herz dringen, und ihr Bogen wird zerbrochen werden!
16 Das Wenige, das ein Gerechter hat, ist besser als der Überfluß vieler Gottlosen.
17 Denn die Arme der Gottlosen werden zerbrochen; aber die Gerechten unterstützt der HERR.
18 Der HERR kennt die Tage der Frommen, und ihr Erbe wird ewiglich bestehen.
19 Sie sollen nicht zuschanden werden zur bösen Zeit, sondern genug haben auch in den Tagen der Hungersnot;
20 aber die Gottlosen werden umkommen und die Feinde des HERRN dahinschwinden wie die Pracht der Auen; wie Rauch verschwinden sie.
21 Der Gottlose borgt und zahlt nicht zurück; der Gerechte aber ist barmherzig und gibt.
22 Denn die vom HERRN Gesegneten werden das Land ererben, aber seine Verfluchten sollen ausgerottet werden.
23 Vom HERRN werden die Schritte des Mannes bestätigt, wenn ihm sein Weg gefällt.
24 Fällt er, so wird er nicht weggeworfen; denn der HERR stützt seine Hand.
25 Ich bin jung gewesen und alt geworden und habe nie den Gerechten verlassen gesehen, oder seinen Samen um Brot betteln.
26 Er ist allezeit barmherzig und leiht gern, und sein Same wird zum Segen.
27 Weiche vom Bösen und tue Gutes, so wirst du ewiglich bleiben!
28 Denn der HERR hat das Recht lieb und verläßt seine Frommen nicht; sie werden ewiglich bewahrt, aber der Same der Gottlosen wird ausgerottet.
29 Die Gerechten werden das Land ererben und für immer darin wohnen.
30 Des Gerechten Mund tut Weisheit kund, und seine Zunge redet recht.
31 Das Gesetz seines Gottes ist in seinem Herzen, und seine Schritte wanken nicht.
32 Der Gottlose lauert auf den Gerechten und sucht ihn zu töten.
33 Aber der HERR wird ihn nicht seiner Hand überlassen und läßt ihn nicht verdammen, wenn er gerichtet wird.
34 Harre des HERRN und bewahre seinen Weg, so wird er dich erhöhen, daß du das Land ererbest und die Ausrottung der Gottlosen sehest!
35 Ich sah einen Gottlosen, der war trotzig und breitete sich aus wie ein grünender, wilder Baum.
36 Aber als man wieder vorbeiging, da war er nicht mehr; ich suchte ihn, aber man fand ihn nicht.
37 Achte auf den Unschuldigen und siehe auf den Redlichen; dem Mann des Friedens wird eine Zukunft zuteil!
38 Aber die Übertreter werden allesamt vertilgt, und der Nachwuchs der Gottlosen wird ausgerottet.
39 Aber das Heil der Gerechten kommt vom HERRN; er ist ihre Zuflucht zur Zeit der Not.
40 Der HERR wird ihnen beistehen und sie erretten, er wird sie erretten von den Gottlosen und ihnen Heil verschaffen; denn sie bergen sich bei ihm.
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Doufej v Hospodina, a
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.