Psalmen 129

1 Ein Wallfahrtslied. Sie haben mich oft bedrängt von meiner Jugend auf (so sage Israel), 2 sie haben mich oft bedrängt von meiner Jugend auf und haben mich doch nicht übermocht; 3 auf meinem Rücken haben Pflüger gepflügt und ihre Furchen lang gezogen. 4 Der HERR, der Gerechte, hat die Stricke der Gottlosen zerschnitten. 5 Es müssen zuschanden werden und zurückweichen alle, die Zion hassen; 6 sie müssen werden wie das Gras auf den Dächern, welches verdorrt ist, bevor man es ausrauft, 7 mit welchem kein Schnitter seine Hand füllt und kein Garbenbinder seinen Schoß; 8 von denen auch die Vorübergehenden nicht sagen: «Der Segen des HERRN sei mit euch! Wir segnen euch im Namen des HERRN!»

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli, 2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli. 3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své. 4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných. 5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona. 6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá. 7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy. 8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.