Psalmen 140

1 Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids. (0140-2) Errette mich, HERR, von den bösen Menschen; vor den Gewalttätigen bewahre mich! 2 (0140-3) Denn sie haben Böses im Sinn und erregen täglich Streit. 3 (0140-4) Sie spitzen ihre Zunge wie eine Schlange, Otterngift ist unter ihren Lippen. (Pause.) 4 (0140-5) Bewahre mich, HERR, vor den Händen des Gottlosen, behüte mich vor dem gewalttätigen Menschen, der mich zu Fall bringen will! 5 (0140-6) Die Stolzen legen mir Fallen und Schlingen, sie spannen ein Netz aus neben dem Weg; sie haben mir Fallstricke gelegt. (Pause.) 6 (0140-7) Ich aber sage zum HERRN: Du bist mein Gott; HERR, vernimm die Stimme meines Flehens! 7 (0140-8) O HERR, mein Gott, du bist meine mächtige Hilfe; du schützest mein Haupt am Tage der Schlacht! 8 (0140-9) HERR, gib dem Gottlosen nicht, was er will; laß seinen Anschlag nicht gelingen! (Pause.) 9 (0140-10) Erheben sie das Haupt rings um mich her, so komme das Unheil ihrer Lippen über sie selbst! 10 (0140-11) Feuerglut falle auf sie! Ins Feuer stürze er sie, in Wassertiefen, daß sie nicht mehr aufstehn! 11 (0140-12) Der Verleumder wird nicht bestehen im Lande; den frechen Menschen wird das Unglück verfolgen bis zu seinem Untergang! 12 (0140-13) Ich weiß, daß der HERR des Elenden Sache führen und dem Armen Recht schaffen wird. 13 (0140-14) Ja, die Gerechten werden deinen Namen preisen und die Redlichen vor deinem Angesicht wohnen!

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne, 3 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce. 4 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah. 5 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé. 6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah. 7 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých. 8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje, 9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah. 10 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje. 11 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati. 12 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne. 13 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. 14 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.