Psalmen 34

1 Von David. Als er seine Gebärde verstellte vor Abimelech und dieser ihn von sich trieb und er hinwegging. (034-2) Ich will den HERRN allezeit preisen, sein Lob soll immerdar in meinem Munde sein. 2 (034-3) Meine Seele rühme sich des HERRN; die Elenden sollen es hören und sich freuen. 3 (034-4) Preiset mit mir den HERRN, und lasset uns miteinander seinen Namen erhöhen! 4 (034-5) Da ich den HERRN suchte, antwortete er mir und errettete mich aus aller meiner Furcht. 5 (034-6) Die auf ihn blicken, werden strahlen, und ihr Angesicht wird nicht erröten. 6 (034-7) Da dieser Elende rief, hörte der HERR und half ihm aus allen seinen Nöten. 7 (034-8) Der Engel des HERRN lagert sich um die her, so ihn fürchten, und errettet sie. 8 (034-9) Schmecket und sehet, wie freundlich der HERR ist; wohl dem, der auf ihn traut! 9 (034-10) Fürchtet den HERRN, ihr seine Heiligen; denn die ihn fürchten, haben keinen Mangel. 10 (034-11) Junge Löwen leiden Not und Hunger; aber die den HERRN suchen, müssen nichts Gutes entbehren. 11 (034-12) Kommt her, ihr Kinder, hört mir zu; ich will euch die Furcht des HERRN lehren! 12 (034-13) Wer hat Lust zum Leben und möchte gern gute Tage sehen? 13 (034-14) Behüte deine Zunge vor Bösem und deine Lippen, daß sie nicht trügen; 14 (034-15) weiche vom Bösen und tue Gutes, suche Frieden und jage ihm nach! 15 (034-16) Die Augen des HERRN achten auf die Gerechten und seine Ohren auf ihr Schreien; 16 (034-17) das Antlitz des HERRN steht wider die, so Böses tun, daß er ihr Gedächtnis von der Erde vertilge. 17 (034-18) Als jene schrieen, hörte der HERR und rettete sie aus aller ihrer Not. 18 (034-19) Der HERR ist nahe denen, die zerbrochenen Herzens sind, und hilft denen, deren Geist zerschlagen ist. 19 (034-20) Der Gerechte muß viel leiden; aber der HERR rettet ihn aus dem allem. 20 (034-21) Er bewahrt ihm alle seine Gebeine, daß nicht eines derselben zerbrochen wird. 21 (034-22) Den Gottlosen wird die Bosheit töten, und die den Gerechten hassen, müssen es büßen. 22 (034-23) Der HERR erlöst die Seele seiner Knechte, und alle, die auf ihn vertrauen, werden es nicht zu büßen haben.

1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. 2 Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých. 3 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti. 4 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme. 5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne. 6 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou: 7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej. 8 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich. 9 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho. 10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí. 11 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém. 12 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu. 13 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí? 14 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti. 15 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej. 16 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich: 17 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich. 18 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje. 19 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá. 20 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje. 21 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána. 22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. 23 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.