Psalmen 65

1 Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids; ein Lied. (065-2) Du bist es, o Gott, dem Lobgesang gebührt zu Zion, und dem man Gelübde bezahlen soll! 2 (065-3) Du erhörst Gebet, darum kommt alles Fleisch zu dir! 3 (065-4) Die Summe der Missetaten ist mir zu schwer geworden; du sühnst unsre Übertretungen. 4 (065-5) Wohl dem, den du erwählst und zu dir nahen lässest, daß er wohne in deinen Vorhöfen! Laß uns satt werden von den Gütern deines Hauses, deines heiligen Tempels! 5 (065-6) Du antwortest uns wunderbar in Gerechtigkeit, du Gott unsres Heils, du Zuversicht aller Enden der Erde und der fernsten Meere; 6 (065-7) der die Berge gründet in seiner Kraft, der mit Macht umgürtet ist; 7 (065-8) welcher stillt das Brausen des Meeres, das Brausen seiner Wellen und das Toben der Völker, 8 (065-9) daß die, welche an den Enden wohnen, vor deinen Zeichen sich fürchten; die äußersten Länder gegen Morgen und Abend machst du jubeln. 9 (065-10) Du suchst das Land heim und wässerst es und machst es sehr reich; Gottes Brunnen hat Wassers die Fülle. Du bereitest ihr Korn, denn also bereitest du [das Land] zu; 10 (065-11) du tränkst seine Furchen, feuchtest seine Schollen; mit Regenschauern machst du es weich und segnest sein Gewächs. 11 (065-12) Du krönst das Jahr mit deinem Gut, und deine Fußstapfen triefen von Fett. 12 (065-13) Es triefen die Oasen der Wüste, und mit Jubel gürten sich die Hügel. 13 (065-14) Wie sich die Weiden mit Schafen kleiden, so bedecken sich die Täler mit Korn, daß man jauchzt und singt.

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. 2 Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati. 3 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude. 4 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš. 5 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého. 6 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého, 7 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán, 8 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů, 9 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš. 10 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ. 11 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš. 12 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností; 13 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. 14 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.