Psalmen 45

1 Dem Vorsänger. Nach [der Singweise] «Lilien». Von den Kindern Korahs. Eine Unterweisung; ein Lied der Liebe. (045-2) Mein Herz dichtet ein feines Lied; was ich sage, ist für den König bestimmt, meine Zunge ist der Griffel eines fertigen Schreibers. 2 (045-3) Du bist schöner als die Menschenkinder, Anmut ist über deine Lippen ausgegossen, weil Gott dich auf ewig gesegnet hat! 3 (045-4) Gürte dein Schwert an die Seite, du Held, deine Ehre und deine Pracht! 4 (045-5) Fahre siegreich einher für die Sache der Wahrheit, der Milde und Gerechtigkeit, und deine Rechte lehre dich wunderbare Dinge! 5 (045-6) Deine Pfeile sind scharf, sie unterwerfen dir die Völker; sie dringen ins Herz der Feinde des Königs. 6 (045-7) Dein Thron, o Gott, bleibt immer und ewig, das Zepter deines Reiches ist ein gerades Zepter! 7 (045-8) Du liebst die Gerechtigkeit und hassest das gottlose Wesen, darum hat dich, o Gott, dein Gott gesalbt mit dem Öl der Freuden mehr als deine Genossen. 8 (045-9) Nach Myrrhen, Aloe und Kassia riechen deine Kleider; aus elfenbeinernen Palästen erfreut dich Saitenspiel. 9 (045-10) Königstöchter sind unter deinen Geliebten; die Gemahlin steht zu deiner Rechten in Gold von Ophir. 10 (045-11) Höre, Tochter, blicke her und neige dein Ohr, vergiß dein Volk und deines Vaters Haus! 11 (045-12) Und wird der König Lust haben an deiner Schönheit (denn er ist dein Herr), so huldige ihm. 12 (045-13) Und die Tochter von Tyrus wird mit Geschenken kommen, die Reichsten des Volkes deine Gunst suchen. 13 (045-14) Ganz herrlich ist die Königstochter drinnen, von gewirktem Gold ist ihr Gewand. 14 (045-15) In gestickten Kleidern wird sie dem König zugeführt; die Jungfrauen, die sie begleiten, ihre Gespielinnen, werden zu dir gebracht. 15 (045-16) Man führt sie mit Freuden und Frohlocken, und sie gehen ein in des Königs Palast. 16 (045-17) An deiner Väter Statt werden deine Söhne treten, du wirst sie zu Fürsten setzen im ganzen Land. 17 (045-18) Ich will deinen Namen erwähnen für und für; darum werden dich die Völker preisen immer und ewiglich.

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. 2 Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře. 3 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky. 4 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou. 5 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí. 6 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských. 7 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější. 8 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé. 9 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují. 10 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě. 11 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého. 12 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním. 13 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové. 14 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její. 15 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě. 16 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský. 17 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. 18 V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.