Psalmen 84

1 Dem Vorsänger. Auf der Gittit. Von den Kindern Korahs. Ein Psalm. (084-2) Wie lieblich sind deine Wohnungen, HERR der Heerscharen! 2 (084-3) Meine Seele verlangte und sehnte sich nach den Vorhöfen des HERRN; nun jubelt mein Herz und mein Fleisch dem lebendigen Gott zu! 3 (084-4) Hat doch der Vogel ein Haus gefunden und die Schwalbe ein Nest für sich, da sie ihre Jungen hinlegen kann: deine Altäre, HERR der Heerscharen, mein König und mein Gott! 4 (084-5) Wohl denen, die in deinem Hause wohnen, die werden dich noch preisen! (Pause.) 5 (084-6) Wohl den Menschen, deren Stärke in dir liegt, in deren Herzen gebahnte Wege sind. 6 (084-7) Wenn solche durch das Jammertal gehen, machen sie es zu lauter Brunnen, und der Frühregen bedeckt es mit Segen. 7 (084-8) Sie schreiten von Kraft zu Kraft, erscheinen vor Gott in Zion. 8 (084-9) HERR, Gott der Heerscharen, höre mein Gebet; du Gott Jakobs, merke auf! (Pause.) 9 (084-10) O Gott, unser Schild, schaue doch; siehe auf das Antlitz deines Gesalbten! 10 (084-11) Denn ein Tag in deinen Vorhöfen ist besser als sonst tausend; ich will lieber an der Schwelle stehen in meines Gottes Haus, als wohnen in der Gottlosen Hütten! 11 (084-12) Denn Gott, der HERR, ist Sonne und Schild, der HERR gibt Gnade und Herrlichkeit; wer in Unschuld wandelt, dem versagt er nichts Gutes. 12 (084-13) O HERR der Heerscharen, wohl dem Menschen, der auf dich vertraut!

1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. 2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů! 3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému. 4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj. 5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah. 6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich, 7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází. 8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu. 9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah. 10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého. 11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků. 12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. 13 Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.