1 Livra-me, Jeová, do homem perverso, Preserva-me do homem violento,
2 Os quais imaginam maldades no seu coração; Estão sempre forjando guerras.
3 Aguçam, qual serpente, a sua língua; Veneno de áspides está debaixo da sua língua. (Selá)
4 Guarda-me, Jeová, das mãos dos perversos, Preserva-me do homem violento, Os quais procuram transtornar os meus passos.
5 Os soberbos esconderam-me laços e cordas, Estenderam uma rede à beira do caminho, Puseram-me armadilhas. (Selá)
6 Digo a Jeová: Tu és o meu Deus; Dá ouvidos, Jeová, à voz das minhas súplicas.
7 Ó Senhor Jeová, força da minha salvação, Tu cobriste a minha cabeça no dia da batalha.
8 Não concedas, Jeová, os desejos do perverso; Não vá por diante o seu mau propósito, para que se não exaltem. (Selá)
9 Quanto a cabeça dos que me cercam, Seja coberta com o mal que fazem os seus lábios.
10 Sobre eles caiam brasas vivas, Ao fogo sejam eles atirados, A abismos, para que não se levantem mais.
11 Não se estabelecerá na terra o caluniador; O mal perseguirá o homem violento com golpe sobre golpe.
12 Sei que Jeová manterá a causa do aflito, E o direito do necessitado.
13 De certo os justos darão graças ao teu nome, Os retos habitarão na tua presença.
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2 Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
3 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
4 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.
5 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.
7 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.
10 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
11 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
12 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
13 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]