1 Contende, Jeová, com os que comigo contendem, Peleja contra os que contra mim pelejam.2 Toma o escudo e o pavês, E levanta-te em meu auxílio.3 Tira da lança, e embarga o passo aos que me perseguem. Dize à minha alma: Eu sou a tua salvação.4 Sejam envergonhados e cobertos de desonra os que buscam tirar-me a vida; Sejam obrigados a voltar atrás, e sejam confundidos os que tramam fazer-me o mal.5 Sejam como a moinha diante do vento, Acossando-os o anjo de Jeová.6 Torne-se o seu caminho escuro e escorregadio, Perseguindo-os o anjo de Jeová.7 Pois sem causa esconderam para mim um laço, Sem causa abriram para a minha alma uma cova.8 Venha sobre ele a destruição, quando menos pensa; Apanhe-o o próprio laço que escondeu: Nele caia para a sua destruição.9 A minha alma exultará em Jeová, Regozijar-se-á na sua salvação.10 Todos os meus ossos dirão: Jeová, quem é semelhante a ti, Que livras o pobre daquele que é mais forte do que ele, O pobre e o necessitado, do que o despoja?11 Levantam-se testemunhas injustas; Sobre coisas que ignoro, me interrogam.12 Tornam-me o mal pelo bem, O que é um esbulho para a minha alma.13 Mas quanto a mim, estando eles enfermos, Era o saco a minha vestidura; Eu afligia a minha alma com jejum; A minha oração, porém, voltou para o meu seio.14 Portava-me como se fora o meu amigo ou meu irmão; Eu ia curvado em pranto, como quem chora por sua mãe.15 Mas quando tropecei, eles se regozijaram e se ajuntaram; Ajuntam-se contra mim, injuriando-me por motivos que ignoro; Dilaceram-me e não cessam:16 Como vis bufões nos festins, Rangem contra mim os dentes.17 Senhor, por quanto tempo estarás olhando? Livra a minha alma das suas violências, Dos leões a minha predileta.18 Dar-te-ei graças na grande congregação, Entre muito povo te louvarei.19 Não se regozijem injustamente sobre mim os meus inimigos, Nem pisquem o olho os que sem causa me odeiam.20 Pois não falam paz, Mas tramam enganos contra os que estão quietos sobre a terra.21 Escancararam contra mim a boca; Disseram: Ainda bem! ainda bem! os nossos olhos o viram.22 Tu os viste, Jeová, não fiques calado; Senhor não te afastes de mim.23 Acorda e desperta para o meu julgamento, Para a minha causa, Deus meu e Senhor meu.24 Julga-me, Jeová Deus meu, segundo a tua retidão; E não se regozijem eles sobre mim.25 Não digam eles em seu coração: Ainda bem! cumpriu-se o nosso desejo; Não digam eles: Nós o devoramos.26 Sejam envergonhados e confundidos juntamente os que se regozijam com o meu mal; Cubram-se de vergonha e de ignomínia os que se engrandecem contra mim.27 Cantem de júbilo e se alegrem os que têm prazer na minha retidão; Digam continuamente: Seja magnificado Jeová, Que se deleita na prosperidade do seu servo.28 A minha língua celebrará a tua justiça E o teu louvor durante o dia todo.

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.