1 Jeová é a minha luz e a minha salvação; de quem me recearei? Jeová é a fortaleza da minha vida; de quem terei medo?

2 Quando malfeitores se chegaram a mim para comerem as minhas carnes, Eles, meus opressores e inimigos, tropeçaram e caíram.

3 Ainda que se acampe contra mim um exército, Não se receará o meu coração; Embora se levante contra mim a guerra, Ainda assim conservarei eu a minha confiança.

4 Uma coisa pedi a Jeová e a buscarei: Que habite eu na casa de Jeová todos os dias da minha vida, Para contemplar a formosura de Jeová, E estudar no seu templo.

5 Pois no dia da adversidade me ocultará no seu pavilhão; No recôndito do seu tabernáculo me esconderá; Sobre uma rocha me elevará.

6 E agora será elevada a minha cabeça acima dos meus inimigos que me cercam; E no seu tabernáculo oferecerei sacrifícios de júbilo; Cantarei, sim cantarei louvores a Jeová.

7 Ouve, Jeová, quando eu com a minha voz clamar; Compadece-te também de mim e responde-me.

8 Quando disseste: Buscai o meu rosto; a ti te disse o meu coração: O teu rosto, Jeová, buscarei.

9 Não escondas de mim o teu rosto; Não rejeites com ira o teu servo; Tu tens sido o meu auxílio; Não me enjeites nem me desampares, Ó Deus da minha salvação.

10 Pois meu pai e minha mãe me abandonaram, Mas Jeová me acolherá.

11 Ensina-me, Jeová, o teu caminho, E conduze-me por uma vereda plana por causa dos que me espreitam.

12 Não me entregues à vontade dos meus adversários; Porque contra mim se levantam falsas testemunhas, e os que respiram crueldade.

13 Oh! se eu não houvera crido que veria a bondade de Jeová Na terra dos viventes!

14 Espera tu por Jeová: Tem bom ânimo, e fortifique-se o teu coração; Sim espera tu por Jeová.

1 Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?

2 Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.

3 Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.

4 Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého,a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.

5 Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.

6 A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.

7 Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.

8 O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.

9 Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.

10 Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.

11 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.

12 Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.

13 Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.

14 Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.