1 Inclina, Jeová, os teus ouvidos, e responde-me; Porque eu sou aflito e necessitado.

2 Preserva a minha alma, pois sou piedoso; Tu, Deus meu, salva ao teu servo que em ti confia.

3 Compadece-te de mim, Senhor; Pois a ti clamo de contínuo.

4 Alegra a alma do teu servo, Porque a ti, Senhor, elevo a minha alma.

5 Porquanto tu, Senhor, és bom e pronto em perdoar, E abundante em benignidade para com todos os que te invocam.

6 Escuta, Jeová, a minha oração, Atende à voz das minhas súplicas.

7 No dia da minha angústia a ti clamarei, Porque me responderás.

8 Não há entre os deuses quem seja semelhante a ti, Senhor; Nem há obras como as tuas.

9 Todas as nações que fizeste, virão, diante de ti, Senhor, se prostrarão; E glorificarão o teu nome.

10 Pois tu és grande, e fazes maravilhas; Só tu és Deus.

11 Ensina-me, Jeová, o teu caminho; Andarei na tua verdade: Dispõe o meu coração para só temer o teu nome.

12 Dar-te-ei graças, Senhor, Deus meu, de todo o meu coração, E glorificarei o teu nome para sempre.

13 Pois grande é a tua benignidade para comigo; E livraste a minha alma do mais profundo Cheol.

14 Ó Deus, os soberbos têm-se levantado contra mim, O ajuntamento de homens violentos tem procurado tirar-me a vida, E não te tem posto diante dos seus olhos.

15 Mas tu, Senhor, és um Deus compassivo e benigno, Tardio em irar-te e abundante em graça e verdade.

16 Volta-te para mim, e compadece-te de mim; Dá ao teu servo a tua força, E salva o filho da tua serva.

17 Dá-me algum sinal do teu favor, Para que o vejam, e sejam envergonhados os que me odeiam, Porque tu, Jeová, me tens ajudado e consolado.

1 Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.

2 Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.

3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.

4 Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.

5 Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.

6 Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.

7 V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.

8 Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.

9 Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.

10 Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.

11 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.

12 I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,

13 Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.

14 Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.

15 Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

16 Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.

17 Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.