1 Quão amáveis são os teus tabernáculos, Ó Jeová dos exércitos!
2 A minha alma suspira e desfalece pelos átrios de Jeová, O meu coração e a minha carne clamam ao Deus vivo.
3 Até o passarinho acha casa, E a andorinha um ninho para si, onde ponha os seus filhinhos, A saber, os teus altares, Jeová dos exércitos, Rei meu e Deus meu.
4 Felizes são os que habitam na tua casa; Para sempre hão de te louvar.
5 Felizes são os homens, cuja força está em ti, Em cujos corações há as estradas para Sião.
6 Passando pelo vale de Baca, fazem dele um lugar de fontes; De bênçãos o cobre a primeira chuva.
7 Aumentam de força na viagem, Cada um deles aparece diante de Deus em Sião.
8 Ouve, Jeová Deus dos exércitos, a minha oração; Inclina os teus ouvidos, ó Deus de Jacó. (Selá)
9 Olha, ó Deus, escudo nosso, E contempla o rosto do teu ungido.
10 Pois vale mais um dia em teus átrios do que mil. Eu antes quisera estar no limiar da casa do meu Deus, Do que morar nas tendas da perversidade.
11 Porquanto Deus Jeová é sol e escudo: Jeová dará graça e glória; Jamais negará bem algum aos que andam retamente.
12 Ó Jeová dos exércitos, Feliz é o homem que em ti confia.
1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.
2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!
3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.
4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.
5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.
6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,
7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.
8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.
9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.
10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.
11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.
12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]