1 Feliz é aquele que atende ao fraco; Jeová o livrará no dia do mal.

2 Jeová o guardará, lhe conservará a vida e far-lhe-á feliz na terra: Não o entregarás à vontade dos seus inimigos.

3 Jeová o sustentará no leito da enfermidade: Tu lhe amaciarás a cama na sua doença.

4 Disse eu da minha parte: Jeová, compadece-te de mim; Sara a minha alma, porque pequei contra ti.

5 Falam mal contra mim os meus inimigos, dizendo: Quando morrerá e perecerá o seu nome?

6 Se algum deles vem visitar-me, diz falsidades; O seu coração prepara-se para maldizer; Saindo ele para fora, fala.

7 À uma segredam contra mim todos os que me odeiam; Contra mim imaginam males, dizendo:

8 Alguma coisa ruim se lhe apega; E agora que está de cama, não se levantará mais.

9 Até o meu amigo íntimo em quem confiava, Que comia o meu pão, Levantou contra mim o seu calcanhar.

10 Tu, porém, Jeová, compadece-te de mim, e levanta-me, Para que eu lhes retribua.

11 Por isso conheço que tu te deleitas em mim, Por não triunfar de mim o meu inimigo.

12 Quanto a mim, tu me sustens na minha integridade, E me colocas diante da tua face para sempre.

13 Bendito seja Jeová, Deus de Israel, Desde a eternidade até a eternidade. Amém e Amém.

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

2 Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

3 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

4 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

5 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

6 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

7 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

8 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

9 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

12 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

13 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]