1 Os céus proclamam a glória de Deus, E o firmamento anuncia as obras das suas mãos.

2 Um dia profere palavras a outro dia, E uma noite revela conhecimento a outra noite.

3 Não há fala, nem palavras; Não se lhe ouve a voz.

4 Por toda a terra estende-se a sua linha, E as suas palavras vão até os confins do mundo. Neles pôs uma tenda para o sol,

5 O qual, como noivo que sai do seu tálamo, Se regozija, como herói, para correr a sua carreira.

6 A sua saída é desde a extremidade do céu, E o seu circuito até os confins dele; E nada há que ao seu calor se esconda.

7 A lei de Jeová é perfeita, e refrigera a alma; O testemunho de Jeová é fiel, e dá sabedoria ao simples.

8 Os preceitos de Jeová são retos, e alegram o coração; O mandamento de Jeová é puro, e esclarece os olhos.

9 O temor de Jeová é limpo, e permanece para sempre; Os juízos de Jeová são verdadeiros e inteiramente justos.

10 Eles são mais para desejar do que o ouro, sim do que muito ouro fino; E são mais doces do que o mel e o que os favos destilam.

11 Demais disso por eles é o teu servo advertido: E em os guardar há grande galardão.

12 Quem pode discernir os seus erros? Purifica-me de faltas secretas.

13 Também de pecados de presunção guarda ao teu servo; Que eles não se assenhoriem de mim; então serei perfeito, E ficarei livre de grande transgressão.

14 Sejam agradáveis as palavras da minha boca e a meditação do meu coração perante a tua face, Jeová, rocha minha e redentor meu.

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

3 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

4 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

5 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

6 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

7 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

8 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

9 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

10 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

11 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

12 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

13 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

14 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]