1 Guarda-me, ó Deus, porque em ti me refugiei.

2 A Jeová eu disse: Tu és Senhor meu, Além de ti não tenho outro bem.

3 Quanto aos santos que estão na terra, Eles são os ilustres nos quais está todo o meu prazer.

4 Muitas serão as penas daqueles que trocam a Jeová por outros deuses: Não oferecerei as suas libações de sangue, Nem tomarei os seus nomes nos meus lábios.

5 Jeová é a porção da minha herança e do meu cálice: Tu és da minha sorte o sustentáculo.

6 As sortes me caíram em lugares amenos, Linda é a minha herança.

7 Bendirei a Jeová, que me aconselha: Até de noite me instruem os meus rins.

8 Tenho posto sempre a Jeová diante de mim; Estando ele à minha direita, não serei abalado.

9 Portanto está alegre o meu coração, e se regozija a minha alegria; Também a minha carne habitará em segurança.

10 Pois não abandonarás a minha alma ao Cheol, Nem permitirás que o teu santo veja a corrupção.

11 Far-me-ás conhecer a vereda da vida: Na tua presença há plenitude de alegria; Na tua destra há delícias para sempre.

1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.