1 Não te indignes por causa dos malfeitores, Nem tenhas inveja dos que obram a iniqüidade.
2 Pois cedo serão ceifados como a relva, E murcharão como a erva verde.
3 Confia em Jeová e faze o bem; Habita na terra, e segue a fidelidade.
4 Assim te deleitarás em Jeová; E ele concederá os desejos do teu coração.
5 Entrega a Jeová o teu caminho; Põe também nele a confiança, ele fará,
6 Sim ele fará sair como a luz a tua retidão. E como o meio dia o teu direito.
7 Descansa em Jeová e com paciência espera por ele; Não te enfades por causa daquele que prospera no seu caminho, Por causa do homem que executa maus desígnios.
8 Deixa a ira e abandona o furor; Não te enfades, isso só leva à pratica do mal.
9 Pois serão exterminados os malfeitores, Mas os que esperam por Jeová, esses herdarão a terra.
10 Ainda um pouco de tempo, e não existirá o iníquo; Poderás observar diligentemente o seu lugar, ele já não é.
11 Mas os mansos herdarão a terra, E se deleitarão na abundância de paz.
12 O iníquo urde tramas contra o justo, E contra ele range os dentes.
13 Dele se rirá o Senhor, Pois vê que se está aproximando o seu dia.
14 Desembainham a espada os iníquos, e armam o arco, Para derrubarem o aflito e o necessitado, Para matarem aqueles cujo caminho é reto.
15 A sua espada lhes entrará no coração, E os seus arcos serão quebrados.
16 Mais vale o pouco que o justo tem Do que a abundância de muitos iníquos.
17 Pois os braços dos iníquos serão quebrados, Mas Jeová sustém os justos.
18 Jeová conhece os dias dos íntegros, E a herança deles permanecerá para sempre.
19 Não serão envergonhados no tempo do mal, E nos dias da fome serão fartos.
20 Os iníquos, porém, perecerão, E os inimigos de Jeová serão como as mais belas pastagens: Eles se desfarão; em fumaça se desfarão.
21 O iníquo toma emprestado, e não paga; Mas o justo se compadece e dá.
22 Pois os que por ele são abençoados, herdarão a terra; Mas os que por ele são amaldiçoados, serão exterminados.
23 Por Jeová são firmados os passos do homem, Em cujo caminho se deleita.
24 Ainda que caia, não ficará prostrado; Pois Jeová lhe segura a mão.
25 Fui mancebo, e já sou velho; Não vi ainda o justo abandonado, Nem a sua descendência mendigando o pão.
26 Compadece-se o dia todo e empresta, E a sua descendência é abençoada.
27 Desvia-te do mal, e faze o bem; Assim possuirás para sempre a tua morada.
28 Pois Jeová ama a justiça, E não desampara os seus santos. Eles serão preservados para sempre, Mas a descendência dos iníquos será exterminada.
29 Os justos herdarão a terra, E nela habitarão para sempre.
30 A boca do justo profere a sabedoria, E a sua língua fala o juízo.
31 A lei do seu Deus está no seu coração; Não resvalarão os seus passos.
32 O iníquo espreita ao justo, E busca tirar-lhe a vida.
33 Jeová não o deixará ao seu dispor, Nem o condenará, quando for julgado.
34 Espera em Jeová, e segue o seu caminho, E ele te exaltará para herdares a terra. Quando os iníquos forem exterminados, tu o verás.
35 Vi o iníquo cheio de prepotência, E espalhando-se como a árvore verde na terra natal.
36 Mas passei, e eis que desaparecera; Procurei-o, mas ele não pôde ser encontrado.
37 Nota o homem perfeito, considera o reto; Porque há para o homem de paz um porvir.
38 Quanto aos transgressores, serão a uma destruídos; A posteridade dos iníquos será exterminada.
39 Mas a salvação dos justos vem de Jeová; Ele é a sua fortaleza, no tempo da tribulação.
40 Jeová ajuda-os e livra-os; Livra-os dos iníquos e salva-os, Porque nele se refugiaram. salvação
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Doufej v Hospodina, a
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.