1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. 2 Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou. 3 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest. 4 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka: 5 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám. 6 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah. 7 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře. 8 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe. 9 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne. 10 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to. 11 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem. 12 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah. 13 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. 14 Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Către mai-marele cântăreților: către Iedutun. Un psalm al lui David
1 Ziceam: „Voi veghea1 Împ. 2:4.2 Împ. 10:31. asupra căilor mele,
ca să nu păcătuiesc cu limba;
îmi voi pune frâu guriiPs. 141:3.Iac. 3:2.
câtCol. 4:5. va sta cel rău înaintea mea."
2 Am statPs. 38:13. mut, în tăcere;
am tăcut, măcar că eram nenorocit,
și totuși durerea mea nu era mai puțin mare.
3 Îmi ardea inima în mine,
un focIer. 20:9. lăuntric mă mistuia,
și atunci mi-a venit cuvântul pe limbă și am zis:
4 „Doamne, spune-miPs. 90:12;119:84. care este sfârșitul vieții mele,
care este măsura zilelor mele,
ca să știu cât de trecător sunt!"
5 Iată că zilele mele sunt cât un lat de mână
și viațaPs. 90:4. mea este ca o nimica înaintea Ta.
DaVers. 11.Ps. 62:9;144:4., orice om este doar o suflare, oricât de bine s-ar ține. (Oprire)
6 Da, omul umblă ca o1 Cor. 7:31.Iac. 4:14. umbră,
se frământă degeaba,
strângeIov 27:17.Ecl. 2:18,21,26;5:14.Luca 12:20,21. la comori și nu știe cine le va lua.
7 Acum, Doamne, ce mai pot nădăjdui eu?
În Tine îmi este nădejdeaPs. 38:15..
8 Izbăvește-mă de toate fărădelegile mele!
Nu mă face de ocaraPs. 44:13;79:4. celui nebun!
9 StauLev. 10:3.Iov 40:4,5.Ps. 38:13. mut, nu deschid gura,
căci Tu2 Sam. 16:10.Iov 2:10. lucrezi.
10 Abate-ȚiIov 9:34;13:21. loviturile de la mine!
Îmi iese sufletul sub loviturile mâinii Tale.
11 Tu pedepsești pe om și-l lovești pentru fărădelegea lui;
îi prăpădești, ca moliaIov 4:19;13:28.Is. 50:9.Osea 5:12., ce are el mai scump.
DaVers. 5., orice om este doar o suflare. (Oprire)
12 Ascultă-mi rugăciunea, Doamne,
și pleacă-Ți urechea la strigătele mele!
Nu tăcea în fața lacrimilor mele!
CăciLev. 25:23.1 Cron. 29:15.Ps. 119:19.2 Cor. 5:6.Evr. 11:13.1 Pet. 1:11;2:11. sunt un străin înaintea Ta,
un pribeag, caGen. 47:9. toți părinții mei.
13 Abate-ȚiIov 10:20,21;14:5,6. privirea de la mine și lasă-mă să răsuflu,
până nu mă duc și să nu mai fiuIov 14:10-12.!