1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce. 2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji, 3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných. 4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich. 5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají. 6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni. 7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce, 8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví. 9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí. 10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá, 11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu? 12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží. 13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám. 14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra. 15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv. 16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno. 17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich. 18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny. 19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami, 20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš. 21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla, 22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou. 23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici. 24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne. 25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi. 26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky. 27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe. 28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Un psalm al lui Asaf
1 Da, bun este Dumnezeu cu Israel,
cu cei cu inima curată!
2 Totuși era să mi se îndoaie piciorul
și erau să-mi alunece pașii!
3 CăciIov 21:7.Ps. 37:1.Ier. 12:1. mă uitam cu jind la cei nesocotiți
când vedeam fericirea celor răi.
4 Într-adevăr, nimic nu-i tulbură până la moarte
și trupul le este încărcat de grăsime.
5 N-auIov 21:9. parte de suferințele omenești
și nu sunt loviți ca ceilalți oameni.
6 De aceea mândria le slujește ca salbă
și asuprirea este haina care-iPs. 109:18. învelește.
7 Li se bulbucă ochiiIov 15:27.Ps. 17:10;119:70.Ier. 5:28. de grăsime
și au mai mult decât le-ar dori inima.
8 RâdPs. 53:1. și vorbescOsea 7:16. cu răutate de asuprire:
vorbesc2 Pet. 2:18.Iuda 16. de sus,
9 își înalță guraApoc. 13:6. până la ceruri
și limba le cutreieră pământul.
10 De aceea aleargă lumea la ei,
înghitePs. 75:8. apă din plin
11 și zice: „CeIov 22:13.Ps. 10:11;94:7. ar putea să știe Dumnezeu
și ce ar putea să cunoască Cel Preaînalt?"
12 Așa sunt cei răi:
totdeauna fericițiVers. 3. și își măresc bogățiile.
13 DegeabaIov 21:15;34:9;35:3.Mal. 3:14. dar mi-am curățit eu inima
și mi-amPs. 26:6. spălat mâinile în nevinovăție,
14 căci în fiecare zi sunt lovit
și în toate diminețile sunt pedepsit.
15 Dacă aș zice: „Vreau să vorbesc ca ei",
iată că n-aș fi credincios neamului copiilor Tăi.
16 M-amEcl. 8:17. gândit la aceste lucruri ca să le pricep,
dar zadarnică mi-a fost truda,
17 până ce amPs. 77:13. intrat în Sfântul Locaș al lui Dumnezeu
și am luat seama la soartaPs. 37:38. de la urmă a celor răi.
18 Da, Tu-i puiPs. 35:1. în locuri alunecoase
și-i arunci în prăpăd.
19 Cum sunt nimiciți într-o clipă!
Sunt pierduți, prăpădiți printr-un sfârșit năprasnic.
20 CaIov 20:8.Ps. 90:5,6.Is. 29:7,8. un vis la deșteptare,
așa le lepezi chipul, Doamne, laPs. 78:65. deșteptarea Ta!
21 Când mi seVers. 3. amăra inima
și mă simțeam străpuns în măruntaie,
22 eram prostPs. 92:6.Prov. 30:2. și fără judecată,
eram ca un dobitoc înaintea Ta.
23 Însă eu sunt totdeauna cu Tine,
Tu m-ai apucat de mâna dreaptă;
24 mă vei călăuziPs. 32:8.Is. 58:8. cu sfatul Tău,
apoi mă vei primi în slavă.
25 PeFilip. 3:8. cine altul am eu în cer afară de Tine?
Și pe pământ nu-mi găsesc plăcerea în nimeni decât în Tine.
26 CarneaPs. 84:2;119:81. și inima pot să mi se prăpădească,
fiindcă Dumnezeu va fi pururea stânca inimii mele și parteaPs. 16:5;119:57. mea de moștenire.
27 Căci iată că cei cePs. 119:155. se depărtează de Tine pier;
Tu nimicești pe toți cei ce-Ți sunt necredincioșiExod 34:15.Num. 15:39.Iac. 4:4..
28 Cât pentru mine, fericirea mea este să mă apropiiEvr. 10:22. de Dumnezeu:
pe Domnul Dumnezeu Îl fac locul meu de adăpost,
ca să povestescPs. 107:22;118:17. toate lucrările Tale.