1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. 2 Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé. 3 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne. 4 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého. 5 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil. 6 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou. 7 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský. 8 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou. 9 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své, 10 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla. 11 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno. 12 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví. 13 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno. 14 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou. 15 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod, 16 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně. 17 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne. 18 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne. 19 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne. 20 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji. 21 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem. 22 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem. 23 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti. 24 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení. 25 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí. 26 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného. 27 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají. 28 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé. 29 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni. 30 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne. 31 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním. 32 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty. 33 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich. 34 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí. 35 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich. 36 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. 37 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Către mai-marele cântăreților. De cântat ca și „Crinii". Un psalm al lui David
1 Scapă-mă, Dumnezeule, căciVers. 2,14,15.Iona 2:5. îmi amenință apele viața.
2 Mă afundPs. 40:2. în noroi și nu mă pot ține;
am căzut în prăpastie și dau apele peste mine.
3 Nu mai potPs. 6:6. strigând, mi se usucă gâtlejul,
mi se topescPs. 119:82,123.Is. 38:14. ochii privind spre Dumnezeul meu.
4 Cei ce mă urăscPs. 35:19.Ioan 15:25. fără temei sunt mai mulți decât perii capului meu;
ce puternici sunt cei ce vor să mă piardă,
cei ce pe nedrept îmi sunt vrăjmași;
trebuie să dau înapoi ce n-am furat.
5 Dumnezeule, Tu cunoști nebunia mea
și greșelile mele nu-Ți sunt ascunse.
6 Să nu rămână de rușine, din pricina mea, cei ce nădăjduiesc în Tine, Doamne, Dumnezeul oștirilor!
Să nu roșească de rușine, din pricina mea, cei ce Te caută, Dumnezeul lui Israel!
7 Căci pentru Tine port eu ocara
și îmi acoperă fața rușinea.
8 Am ajunsPs. 31:11.Is. 53:3.Ioan 1:11;7:5. un străin pentru frații mei
și un necunoscut pentru fiii mamei mele.
9 CăciPs. 119:139.Ioan 2:17. râvna Casei Tale mă mănâncă
șiPs. 89:50,51.Rom. 15:3. ocările celor ce Te ocărăsc pe Tine cad asupra mea.
10 Plâng șiPs. 35:13,14. postesc,
și ei mă ocărăsc.
11 Mă îmbrac cu sac,
și1 Împ. 9:7.Ier. 24:9. ei mă batjocoresc.
12 Cei ce stau la poartă vorbesc de mine
șiIov 30:9.Ps. 35:15,16. cei ce beau băuturi tari mă pun în cântece.
13 Dar eu către Tine îmi înalț rugăciunea, Doamne, laIs. 49:8;55:6.2 Cor. 6:2. vremea potrivită.
În bunătatea Ta cea mare,
răspunde-mi, Dumnezeule, și dă-mi ajutorul Tău!
14 Scoate-mă din noroi, ca să nu mă mai afund!
SăPs. 144:7. fiu izbăvit de vrăjmașii mei și din prăpastieVers. 1,2,15.!
15 Să nu mai dea valurile peste mine,
să nu mă înghită adâncul
și să nu se închidăNum. 16:33. groapa peste mine!
16 Ascultă-mă, Doamne, căciPs. 63:6. bunătatea Ta este nemărginită.
În îndurarea Ta cea mare, întoarce-ȚiPs. 25:16;86:16. privirile spre mine
17 și nu-Ți ascundePs. 27:9;102:2. fața de robul Tău!
Căci sunt în necaz: grăbește de m-ascultă!
18 Apropie-Te de sufletul meu și izbăvește-l!
Scapă-mă, din pricina vrăjmașilor mei!
19 Tu știi ce ocarăPs. 22:6,7.Is. 53:3.Evr. 12:2., ce rușine și batjocură mi se face;
toți potrivnicii mei sunt înaintea Ta.
20 Ocara îmi rupe inima și sunt bolnav;
aștept să-i fie cuiva milăPs. 142:4.Is. 63:5. de mine, dar degeaba;
aștept mângâietoriIov 16:2., și nu găsesc niciunul.
21 Ei îmi pun fiere în mâncare
și, cândMat. 27:34,48.Marcu 15:23.Ioan 19:29. mi-e sete, îmi dau să beau oțet.
22 Să li se prefacă masa într-o cursăRom. 11:9,10.
și liniștea într-un laț!
23 Să li se întuneceIs. 6:9,10.Ioan 12:39,40. ochii și să nu mai vadă,
și clatină-le mereu coapsele!
24 Varsă-Ți1 Tes. 2:16. mânia peste ei
și să-i atingă urgia Ta aprinsă!
25 PustieMat. 23:38.Fapte 1:20. să le rămână locuința
și nimeni să nu mai locuiască în corturile lor!
26 Căci ei2 Cron. 28:9.Zah. 1:15. prigonesc peIs. 53:4. cel lovit de Tine,
povestesc suferințele celor răniți de Tine.
27 AdaugăRom. 1:28. alte nelegiuiri la nelegiuirile lor
șiIs. 26:10.Rom. 9:31. să n-aibă parte de îndurarea Ta!
28 Să fie șterșiExod 32:32.Filip. 4:3.Apoc. 3:5;13:8. din cartea vieții
șiEzec. 13:9.Luca 10:20.Evr. 12:23. să nu fie scriși împreună cu cei neprihăniți!
29 Eu sunt nenorocit și sufăr:
Dumnezeule, ajutorul Tău să mă ridice!
30 Atunci voi lăudaPs. 28:7. Numele lui Dumnezeu prin cântări
și prin laude Îl voi preamări.
31 Lucrul acesta este maiPs. 50:13,14,23. plăcut Domnului decât un vițel
cu coarne și copite!
32 NenorocițiiPs. 34:2. văd lucrul acesta și se bucură;
voi, care căutați pe Dumnezeu, veselăPs. 22:26. să vă fie inima!
33 Căci Domnul ascultă pe cei săraci
și nu nesocotește pe prinșiiEfes. 3:1. Lui de război.
34 Să-L laudePs. 96:11;148:1.Is. 44:23;49:13. cerurile și pământul,
mările șiIs. 55:12. tot ce mișună în ele!
35 CăciPs. 51:18.Is. 44:26. Dumnezeu va mântui Sionul și va zidi cetățile lui Iuda;
ele vor fi locuite și luate în stăpânire;
36 sămânțaPs. 102:28. robilor Lui le va moșteni,
și cei ce iubesc Numele Lui vor locui în ele.